SLP 07 (2014)

Jelikož tento závěr ESLP opřel o nadřízené / podřízené postavení přesvědčujících a pře- svědčovaných v armádě, lze tento závěr zobecnit na všechny složky společnosti mající podobný charakter, jako například policii. Nezbytností v demokratické společnosti se ESLP rovněž zabýval s ohledem na spe- cifické podmínky v rozebíraném případě Leyla Sahin. Pokud by specifika země (jako například vzrůstající vliv náboženských otázek na politiku, vliv náboženství v zemi apod.) způsobovala riziko ohrožení práv a svobod ostatních a ochrany veřejného po- řádku, pak může být omezení projevů náboženského vyznání formou nošení šátků ospravedlnitelné. 18 ͸.͸ Omezení svobody projevu náboženského vyznání v zaměstnání Mnohé podstatné argumenty poskytuje řešení stížností zaměstnanců vycházejících z jejich sporů se zaměstnavateli a tvrdící, že byla porušena jejich svoboda nábožen- ského vyznání v zaměstnání. ESLP se nedávno vyrovnával s argumentem tvrdícím, že pokud je možné se omezení práva na svobodu projevovat náboženské vyznání nebo přesvědčení zakotveného v článku 9 odst. 1 Úmluvy vyhnout přijetím odlišných kroků danou osobou, není toto právo porušeno. 19 Tím se mělo na mysli – pokud stěžovatel může projevit své vyznání jinak než tím způsobem, o kterém tvrdí, že byl omezen (a logicky se přitom nesmí jednat o zcela jiný projev, musí tam být shoda ve smyslu), pak stát neporušil jeho svobodu projevu náboženského vyznání (resp. neměl povinnost porušení bránit), pokud byl jeden z těchto projevů omezen. Tento argument se opíral o rozsudek ve věci Cha’are Shalom Ve Tsedek, 20 podle něhož by bylo právo na svobodu projevu náboženského vyznání omezeno jen tehdy, pokud by zákaz rituální poráž- ky ultraortodoxním Židům zcela znemožnil jíst maso pocházející z takto poražených zvířat. To však v tomto případě nebylo, neboť si jej mohli opatřit jinde, například v Belgii. 21 Důvodem bylo mimo jiné také to, že soud považoval za náboženský projev spíše pojídání masa než samotnou porážku. Dalo by se tedy argumentovat, že pokud se zaměstnanec mohl vyhnout omezení své svobody náboženského vyznání tím, že by z pracovního vztahu odešel, nebylo by jeho právo zakotvené v článku 9 odst. 1 Úmluvy porušeno. Jenže pokud se týká možnosti omezení náboženské svobody v rámci zaměstnanec- kých vztahů, ESLP uvedl, že spíše než řešit, zda mohlo být jednáno jinak a tím odstra- něno porušení práva, je podstatné řešit tuto možnost jednat jinak v celkové rovnováze při úvaze o tom, zda bylo omezení proporční. 22 18 Leyla Şahin v. Turecko , ESLP, stížnost č. 44774/98, rozsudek velkého senátu ze dne 10. 11. 2005, par. 115. 19 Eweida a další v. Spojené království , ESLP, stížnosti č. 48420/10, 59842/10, 51671/10 and 36516/10, rozsudek ze dne 15. 1. 2013, par. 83. 20 Cha’are Shalom ve Tsedek v. Francie , ESLP, stížnost č. 27417/95, rozsudek ze dne 27. 6. 2000. 21 Ibid, par. 80 a 81. 22 Eweida a další v. Spojené království , ESLP, stížnosti č. 48420/10, 59842/10, 51671/10 and 36516/10, rozsudek ze dne 15. 1. 2013, par. 83.

93

Made with