Úroveň digitalizace ŠAVŠ / TAČR

V první části ankety jsme se zaměřili na obecné postoje úřadů k digitalizaci státní správy a z výsledků je patrné, že se k této respondenti staví jednoznač - ně pozitivně (pro občany i pro fungování úřadu), jakkoli jsou momentálně kritičtí k  úrovni digitalizace státní správy – 66% respondentů se domnívá, že tato je na poměrně či dokonce velmi špatné úrovni . K tomu, aby byla digitalizace státní správy a samosprávy úspěšná, zcela jis- tě přispívá personální zabezpečení . Z výsledků vyplývá, že ve valné většině je na pozici ICT specialisty na úřadech zaměstnáno maximálně 5 osob (70%), ve 4% případů dokonce vůbec žádný. Více než 10 zaměstnanců odboru ICT lze zazna- menat pouze u 12% respondentů. Výsledky pochopitelně korelují s velikostí obce – pokud se jedná o obce do 20 tisíc obyvatel, v 95% případů mají tyto zaměstnány do 5 zaměstnanců (častěji pak 0–2), u obcí nad 20 000 obyvatel se pak nejčastěji jedná o 6 a více zaměstnanců odboru ICT (57% respondentů). Pozitivním zjiště- ním je fakt, že zhruba polovina respondentů posílá své zaměstnance na  přeško - lování v ICT dovednostech (v obcích nad 20 000 obyvatel se jedná dokonce o 65% respondentů). Úřadů, kde zaměstnanci školeni nejsou (obvykle z důvodu nedo- statku finančních prostředků), je 10%. Pozitivním zjištěním je rovněž skutečnost, že u většiny respondentů je v ob- cích k dispozici dostatečná infrastruktura pro rychlý internet (68% responden- tů), a dále že je k dispozici více poskytovatelů připojení k rychlému internetu (3 a více poskytovatelů u 85% respondentů). Je rovněž třeba uvést, že nebyly zazna- menány zásadnější rozdíly ve vazbě na velikost obce. Kde již je více patrný vliv velikosti obce je oblast elektronického sběru dat – v obcích do 20 000 obyvatel se k němu hlásí 28% respondentů, nicméně v obcích nad 20 000 obyvatel je tomu tak již u 62% respondentů. Nejčastěji se pak jedná o  data o energetické náročnosti budov, spotřebě energií, kvalitě ovzduší, dopravě a parkování a v neposlední řadě o meteorologických informacích . Co se týče zveřejňování open dat , i kdy byly zjištěny výsledky v obdobné pro- porci – v obcích do 20 000 obyvatel tyto na svém webu uvádí 26% respondentů, v obcích nad 20 000 obyvatel je podíl mírně vyšší – 40% respondentů. Nejčastěji se jedná o  ekonomická data, informace o hospodaření obce a jejím rozpočtu, informa - ce z jednání zastupitelstev, informace o veřejných zakázkách . V neposlední řadě jde rovněž o zveřejňování povinných informací , a rovněž bývá k dispozici úřední deska . V oblasti digitální spisové služby tato není obvykle napojena na vyšší územ- ně samosprávní celek (80% respondentů) – nelze však jednoznačně potvrdit, že by byl o centralizovanou digitální spisovou službu zájem (pouze 60% respondentů zájem projevuje). Pro elektronickou komunikaci mezi úřadem a občany jsou povětšinou vyu- žívány rezervační systémy pro schůzky občanů se zaměstnanci (67% responden- tů), pro interní procesy pak digitalizované formuláře (cestovní příkazy, dovolenky apod.) . Co však není příliš využíváno jsou interaktivní formuláře pro občany (např. přihlášení k místním poplatkům ze psů, za odpad, za hrobové místo) či online úhra-

7