SLP 04 (2013)

podle níž štrasburský soud umožňuje volnost členským státům při přijímání opatření, omezující některá práva garantovaná Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod. 25 Doktríně volnosti uvážení států odpovídá na vnitrostátní úrovni doktrína deference soudního orgánu vůči zákonodárci, kdy při rozhodování určitých otázek, např. do- týkajících se sociálních práv, či daňových otázek je poskytována vyšší míra uvážení zákonodárci, a tedy soudy při přezkoumávání legislativních aktů pravidelně uplatňují pouze velmi mírnou intenzitu soudního přezkumu (tedy nízkou přísnost) ve vztahu k zásahu do základních práv a svobod. 26 Podstatnějším zásahem do procesních práv účastníků může být vyloučení opravné- ho prostředku soudy, kde se jedná většinou o nenároková rozhodnutí orgánů veřejné správy. 27 V každém případě podle čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod nesmí být z pravomoci soudu vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod chráněných Listinou. 28 ͹. Role vrcholných soudů v kontinentálním typu právní kultury Klíčovým pro hledání konformních limitů omezování prosaditelnosti práv před sou- dy se mi jeví pohled na roli nejvyšších, případně ústavních, soudů v kontinentálním typu právní kultury. Institucionální otázky role soudů jsou pak úzce spojeny s proble- matikou metodologie právní interpretace. K ní současná právní věda zaujímá různá stanoviska. 29 Na jedné straně stojí názory o potřebě důsledného dodržování dělby moci, kdy zákonodárce je tvůrcem práva a soud interpretem, 30 na druhé straně lze spatřovat jis- té připodobňování současné role judikatury v naší právní kultuře k systému common law judikatuře Evropského soudu pro lidská práva. Jurisprudence , č. 1, 2012, s. 3-12. KMEC, J., KOSAŘ, D., KRATOCHVÍL, J., BOBEK, M.: op. cit., s. 89 a násl. Nejnověji se navrhuje doktrínu margin of appreciation zahrnout výslovně do preambule Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod – viz vysvětlující zpráva k návrhu Protokolu č. 15 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod dostupná na http://www.assembly.coe.int/Communication/ajdoc11_2013.pdf. 25 ONDŘEJEK, P.: Princip proporcionality a jeho role při interpretaci základních práv a svobod . Praha: Leges, 2012, s. 88. 26 K intenzitě přezkumu zásahu do základních práv viz ONDŘEJEK, P.: op. cit., s. 81 a násl. 27 Příkladem je § 171 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, v platném znění. Z přezkoumání soudem jsou podle tohoto ustanovení vyloučena: rozhodnutí o neudělení víza; to neplatí, jde-li o neudělení víza rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie, rozhodnutí o odepření vstupu; to neplatí, jde-li o odepření vstupu občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi, rozhodnutí o ukončení pobytu, pokud se cizinec před zahájením řízení o ukončení pobytu zdržoval na území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště neoprávněně a rozhodnutí o nevydání zelené karty. 28 V roce 2008 zrušil Ústavní soud pravidlo, podle něhož nepodléhalo přezkumu ani rozhodnutí o správním vyhoštění podle cizineckého zákona s argumentací, že takovéto rozhodnutí může zasáhnout do řady základních práv cizinců (viz nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 26/07 ze dne 9. 12. 2008). 29 Přehledně viz WINTR, J.: Metody a zásady interpretace práva. Praha: Auditorium, 2013, str. 13 a násl. 30 Recentní obhajobu tohoto přístupu lze nalézt například v kapitole prof. A. Gerlocha a Dr. J. Tryzny: GERLOCH, A., TRYZNA, J.: Závaznost právních textů při interpretaci a aplikaci práva soudy

98