SLP 04 (2013)

ͻ. Americká a francouzská revoluce Přirozenoprávní teorie J. Locka spolu s některými dílčími prvky z teorií Ch. L. de Montesquieua a J. J. Rousseaua se stala vzorem pro obsah tří stěžejních právních aktů , které byly vydány během americké a francouzské revoluce a které v poměrně ucelené obsahové podobě formulovaly jádro konceptu lidských práv pro příští staletí – [1] Prohlášení nezávislosti USA z roku 1776, [2] francouzskou Deklaraci práv a člověka a občana z roku 1789 a [3] 10 dodatků k Ústavě USA, účinných od roku 1791 a sou- hrnně označovaných jako Listina práv. To je kardinální moment, ve kterém se koncept lidských práv dostal z akademického prostředí „pouhých“ intelektuálních úvah (teorií) a byl formálně uzákoněn v pozitivně-právní praxi dvou významných států tehdejšího světa. Tvůrci těchto tří klíčových právních aktů, vesměs politici a právníci, byli sami zastánci osvícenské filozofie a při formulování jejich ustanovení více nebo méně jen pře- bírali, upřesňovali a normativně vyjadřovali myšlenky a principy, které již byly vymyš- leny v dílech zmíněných osvícenských filozofů. ͻ.ͷ Americká revoluce Předpoklady pro vznik konceptu lidských práv: Náboženské, filozofické a politické ovzduší ve 13 koloniích v Severní Americe v předvečer revoluce (1775) lze charakterizovat třemi specifickými rysy , které ve svém souhrnu vytvořily mimořádně příznivé prostředí pro trvalé pozitivně-právní zakotvení konceptu lidských práv: Za prvé: Obyvatelstvo kolonií, které bylo z více než tří čtvrtin anglického původu, 298 zastávalo v naprosto převažující míře protestantismus. Společnost kolonií se vytvořila jako bytostně protestantská. 299 Jižní kolonie (zejména Virginie) zastávali vesměs ang- likánské vyznání. Severní kolonie poměrně různorodé varianty či odnože kalvinismu – od puritanismu, přes kvakerství až po baptismus a metodismus. 300 Americký pro- testantismus s vlivy puritanismu 301 se odlišoval od evropského protestantismu přede- 298 NEVINS, A. – COMMANGER, H. S.: op. cit., s. 29. 299 „Amerika se zrodila jako protestantská společnost a po více než dvě století byli téměř všichni Američané protestantského vyznání. … Evropské státy se rozdělovaly podle toho, zda přijímaly nebo odmítaly protestantskou reformaci. V Americe se z reformace zrodila nová společnost. … Amerika se ustavila jako protestantský stát stejným způsobem a přibližně z týchž pohnutek, jako byl ve dvacátém století založen muslimský stát Pákistán a židovský stát Izrael.“ (HUNTINGTON, S. P.: Kam kráčíš, Ameriko? , op. cit., s. 70). 300 TINDALL, G. B. – SHI, D. E.: op. cit., s. 41-42. 301 „Puritánské učení, styl a způsob myšlení, když už ne jejich doktrína, postupovaly koloniemi a pronikaly do náboženské nauky i světských postojů jiných protestantských komunit. … Ve své umírněné, sofis- tikované a rozředěné podobě se puritánské dědictví stalo americkým osudem. Zatímco ,Anglie inicio- vala puritánskou revoluci, aniž umožnila ustavení puritánské společnosti, Amerika umožnila ustavení puritánské společnosti, aniž musela podstoupit útrapy puritánské revoluce‘.“ [HUNTINGTON, S. P.: Kam kráčíš, Ameriko? , op. cit., s. 72, s odkazem na: Morone, „The Struggle for American Culture“, s. 429; A. de Tocqueville, Democracy in America (New York: Vintage, 1945), vol. 2, s. 32; Huntington,

55