SLP 04 (2013)

specifické a do značné míry i odlišné od zdrojů přirozenoprávního pojetí svobody osví- cenských filozofů, včetně J. Locka. Navíc: toto specifické protestantské pojetí svobody existovalo v Americe již zhruba 100 let, když se v polovině 18. století část amerických elit přiklonila k osvícenské filozofii a deismu. 307 Tato silná idea individualistické svobo- dy představovala jeden z rozhodujících motivů, který poháněl a sjednocoval převážnou většinu osadníků amerických kolonií. Americké protestantské pojetí svobody zvláště rezonovalo s myšlenkami anglického básníka a puritánského myslitele z doby anglické revoluce Johna Miltona (1608–1674), autora monumentálních epických básní „Ztracený ráj“ a „Ráj znovu nabytý“ a rádce a tajemníka O. Cromwella. 308 Milton v nich alegoricky vyjádřil představu puritánů o Angličanech jako „vyvoleném národu“ 309 a o tom, že křesťan je svobodný tím, že byl osvobozen vírou v Ježíše Krista. 310 V myšlence o osvobození křesťanskou vírou byl Milton inspirován evangeliem svatého Jana. 311 Milton však tuto myšlenku dovedl dále 307 „Amerika nebyla založena, jak se mylně domnívá Louis Hartz, v návaznosti na dědictví ,liberálních‘ , ,lockeovských‘ nebo ,osvícenských evropských tradic‘. Ve skutečnosti se ustavila jako pokračovatelka evropských protestantských tradic, tedy v návaznosti na události, které byly v roce Lockeova narození (1632) již dávno v pohybu. Buržoazní liberální duch, který následně Ameriku ovládl, nebyl ani tak importován z Evropy, jako byl spíše produktem duchovního klimatu severoamerických protestantských kolonií. Autoři, kteří spatřují zdroje amerického ,liberálního konsensu‘ neboli typicky americké víry v americké hodnoty výlučně v Lockově filozofii a v osvícenství, mylně připisují náboženským zdrojům amerických hodnot sekulární motivaci.“ [HUNTINGTON, S. P.: Kam kráčíš, Ameriko? , op. cit., s. 71, s odkazem na: L. Hartz, The Liberal Tradition in America (New York: Harcourt, Brace, 1955); W. L. Miller, „Religion adn Political Attitudes“ in: J. W. Smith and A. L. Jamison (eds.), Religious Perspectives in American Culture (Princeton: Princeton University Press, 1961), s. 85; Huntington, American poli- tics: The Promise of Disharmony, s. 154] „Intelektuální zdroje víry v americké hodnoty zahrnují osvícenské ideály, které se v polovině osmnáctého století těšily v jistých kruzích americké elity značné popularitě. Tyto ideály našly živnou půdu v anglo- protestatské kultuře, která v Americe existovala již více než jedno století.“ (HUNTINGTON, S. P.: Kam kráčíš, Ameriko? , op. cit., s. 6). 308 PROCHÁZKA, V. (red.) a kol.: Příruční slovník naučný. III. díl. M-Ř . Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1966, s. 159. KOL. AUTORŮ: Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. 5. svazek. m/o. Praha: Encyklopedie Diderot, 1999, s. 183. 309 KINDER, H. – HILGERMANN, W.: op. cit., s. 267. 310 „Milton přímo odmítl považovat (svobodu) za nějaký přírodní fakt a tvrdil, že je teprve stavem zrození z ducha. Teprve lid nové smlouvy je svobodný, protože byl osvobozen Kristem. Potom však je jeho svoboda totální, neznamená pouze osvobození ode jha mojžíšovského zákona, nýbrž je také svobodou ve smyslu občanském. Neboť koho Bůh osvobodil, musí zůstat cele svoboden. Poddávati se nadále jhu králů by bylo vůči Bohu rouháním.“ (KOMÁRKOVÁ, B.: op. cit., s. 102). 311 „Ježíš řekl Židům, kteří mu uvěřili: ,Když vytrváte v mém slovu, budete opravdu mými učedníky. Poznáte pravdu, a pravda vás osvobodí.‘ Odpověděli mu: ,Jsme potomci Abraháma a nikdy jsme nikomu neotročili. Jak můžeš říkat: stanete se svobodnými?‘ Ježíš jim odpověděl: Amen, amen, pravím vám, že každý, kdo hřeší, je otrokem hříchu. Otrok nezůstává v domě navždy; navždy zůstává syn. Když vás Syn osvobodí, budete skutečně svobodní. …‘ “ [Jan 8, 31-36]. „Už první Křesťané tuto charakteristickou originalitu ježíšovského hlásání nazývali výrazem svoboda . Proti hrubému ritualismu a legalismu tehdejšího židovského výkladu písma přinášela bezmeznou úlevu a povzbuzení.“ (BEINERT, W.: op. cit., s. 30).

57