SLP 04 (2013)

mají výlučnou pravomoc rozhodovat o uvalení daní, poplatků a cel nezávisle na brit- ském parlamentu. 323 Lze shrnout, že objektivní míra i subjektivní pojetí svobody jak amerických kolo- nií, tak jednotlivých Američanů, byly na tehdejší poměry nesrovnatelně širší i hlub- ší než byla míra i pojetí svobody jakéhokoli jiného národa tehdejšího světa, včetně samotných Angličanů ve své (beztak již liberální) domovské zemi. 324 Též proto byli Američané tak sebevědomí ve svém odporu proti mateřské zemi v kritických letech 1765–1775 před vypuknutím revoluce. Příčiny, které k tomuto odporu Američanům zavdal britský parlament, byly na tehdejší evropské poměry, objektivně vzato, banální: Nové britské zákony, které po roce 1765 americkým koloniím z nezbytných důvodů zvýšily, resp. zavedly nové daně, poplatky a cla, respektive zakázaly osidlování americ- kého západu apod., 325 byly ve své podstatě legitimní (zejména kvůli splacení rozsáhlých dluhů po sedmileté válce s Francií) a pro svobodu amerických kolonistů nic mimo- řádně nepřiměřeného, natož tyranského, nezaváděly. 326 Přesto však vedly v roce 1775 k propuknutí revoluce. Začátek americké revoluce Revoluce byla zahájena a první rok vedena jako vnitrostátní boj „za práva Angličanů“ proti britskému parlamentu, leč ještě s loajalitou vůči britskému králi. Během jednoho roku se však změnila i v (mezinárodní) válku za nezávislost nově vyhlášených americ- kých států „proti Angličanům“, přesněji řečeno proti Velké Británii. 327 Vliv na tento zvrat v mínění většiny Američanů měl mimo jiné brilantní filozofický pamflet „Zdravý rozum“ mladého radikála Thomase Paina (1737–1809), který v rychle rozebraném nákladu přes 100000 výtisků jasně a přesvědčivě vysvětloval, že nezávislost amerických kolonií na Britské koruně je jediným rozumným řešením, přičemž argumentoval od- povědností samotného krále Jiřího III. za vzniklý konflikt. 328 T. Paine byl deista a před- 323 NEVINS, A. – COMMANGER, H. S.: op. cit., s. 21-22; TINDALL, G. B. – SHI, D. E.: op. cit., s. 64. 324 „Nelze říci, že britské kolonie trpěly útlakem. Celkem požívaly politické svobody, neznámé nikde jinde v sedmnáctém a osmnáctém století.“ (NEVINS, A. – COMMANGER, H. S.: op. cit., s. 22). „Paradoxem bylo že se Amerika neoddělovala od absolutistického státu, ale od takového, který podle tehdejších měřítek byl již vlastně ústavním státem. Anglie v té době žila ji víceméně v liberálních a par- lamentních poměrech.“ (KLOKOČKA, V.: op. cit., s. 58). 325 TINDALL, G. B. – SHI, D. E.: op. cit., s. 76-84. NEVINS, A. – COMMANGER, H. S.: op. cit., s. 61-65, 68-70. 326 TINDALL, G. B. – SHI, D. E.: op. cit., s. 74-75. „Je třeba opakovat, že původní britská opatření nebyla myšlena, aby utlačovala Ameriku. Londýnští ministři považovali své pokusy o řešení indiánského problé- mu, svá opatření na obranu kolonií a utužení celního dozoru, za opatření zcela slušná a umírněná. Ale většině Američanů se tato opaření zdála nesmyslným útlakem.“ (NEVINS, A. – COMMANGER, H. S.: op. cit., s. 67). 327 NEVINS, A. – COMMANGER, H. S.: op. cit., s. 80. TINDALL, G. B. – SHI, D. E.: op. cit., s. 92. 328 „Dokud se neobjevil jeho (Painův) pamflet (Zdravý rozum), spořili se Američané hlavně s parlamen- tem, avšak Paine zaútočil přímo na oddanost monarchii, poslední chatrné spojení s Anglií. Podle Paina zdravý rozum napovídá, že za špatné zacházení s koloniemi je odpovědný král Jiří III. Američané …

60