SLP 04 (2013)

majetkových censů. 444 Tímto (zjevně protiústavním) zásahem pařížská „přímá lidová demokracie“ svrhla nejen krále, ale i zastupitelskou demokracii, novou ústavu a hlavně Deklaraci. 445 Tím ve Francii na dlouhé období pohřbila Lockovo pojetí přirozených lidských práv, Montesquieovu dělbu moci i naději, že revoluce míří k reálnému cíli. V září 1792 byl zvolen Konvent . Dekretem zrušil monarchii a vyhlásil republiku . 446 Začal vládnout faktic- ky podle principu koncentrace moci s tím, že část svých „pravomocí“ vykonával prostřednictvím výborů. 447 V lednu 1793 vynesl rozsudek smrti nad Ludvíkem XVI. 448 V rámci Konventu se odehrál hlavní politický zápas mezi umírněnějšími girondisty (J. P. Brissot, J. A. Condorcet) a radikálními jakobíny (J. P. Marat, G. J. Danton, M. Robespierre). 449 Tento zápas vyvrcholil 2. června 1793, kdy jakobíni s pomocí pařížské národní gardy a proletariátu oblehli Konvent a donutili jej, aby nařídil zatčení 29 girondinských předáků. 450 Pád girondistů v Konventu vedl k povstání a odporu většiny Francie proti Paříži ovládané jakobíny. 451 Ti od- pověděli diktaturou a vládou revolučního teroru , kterou fakticky vykonával Výbor pro obecnou bezpečnost a především rozhodující Výbor pro veřejné blaho pod vedením Robespierra. 452 Tato (prozatímní) revoluční vláda byla „legalizována“ dekretem Konventu ze dne 4. 12. 1793. 453 Konvent totiž ještě v červnu (24. 6.) 1793 schválil novou („jakobínskou“) ústavu . Úvod k ní představovala nová Deklarace práv člověka a občana . 454 Tato ústava byla založena na Rousseauových principech koncentrace moci, širokého uplatnění přímé demo- kracie (referenda) a modelu státu, jehož cílem je „obecné blaho“. Nejvyšším orgánem bylo jednokomorové Zákonodárné shromáždění, které vykonávalo zákonodárnou i výkonnou moc a mělo být voleno na jeden rok ve všeobecných volbách. Výkonnou moc mělo vykonávat prostřednictvím voleného výkonného výbo- ru. 455 Nová Deklarace 456 se navenek z hlediska své koncepce výrazněji nelišila od té původní. Byla delší, obsahovala celkem 35 článků. 457 Podle své preambule a čl. 1 sice vycházela z konceptu „přirozených“, „ne- zcizitelných“ a „nepromlčitelných“ práv člověka, ale obsahově je relativizovala již v čl. 1 větě první, podle níž „[c]ílem společnosti je obecné blaho“. Za původ svobody označovala „přírodu“ (čl. 6). V čl. 19 oslabila 444 FURET, F.: Francouzská revoluce. Díl 1. , op. cit., s. 162-163. HROCH, M. – KUBIŠOVÁ, V.: op. cit., s. 109-110. 445 „… 10. srpna neměl parlament čas jednat a musel se podřídit. Nešlo o pomoc zástupcům národa v boji proti králi, nebo o snahu zmařit královu zradu, šlo o to nechat rozhodnout ulici o svržení královského úřadu, a tedy i Ústavy, a o rozpuštění Zákonodárného shromáždění. Přímá demokracie zde vystoupila proti zastupitelskému systému. V tomto ohledu 10. srpen ukázal, že politická koncepce, kterou vytvo- řili Ústavodárci, neměla pevné postavení ani u revoluční veřejnosti, a tím méně u jejích protivníků.“ 451 „Bylo to … hořké vítězství, neboť republika, jak pravil Barrère v Konventu, byla jen velkým městem v obležení … Pád girondistů vyvolal v zemi vzpouru proti Paříži …“ (DUBY, G. a kol.: op. cit., s. 411). 452 BALÍK, S. in: KINCL, V. a kol.: op. cit., s. 361. HROCH, M. – KUBIŠOVÁ, V.: op. cit., s. 249-269. FURET, F.: Francouzská revoluce. Díl 1. , op. cit., s. 186-193, 195-210. DUBY, G. a kol.: op. cit., s. 411-413. 453 KOUDELKA, Z. in: FILIP, J. a kol.: op. cit., 56. 454 HROCH, M. – KUBIŠOVÁ, V.: op. cit., s. 230. FURET, F.: Francouzská revoluce. Díl 1. , op. cit., s. 184. BALÍK, S. in: KINCL, V. a kol.: op. cit., s. 363-364. 455 HROCH, M. – KUBIŠOVÁ, V.: op. cit., s. 237. FURET, F.: Francouzská revoluce. Díl 1. , op. cit., s. 184. BALÍK, S. in: KINCL, V. a kol.: op. cit., s. 363-364. KLOKOČKA, V.: op. cit., s. 55-56. 456 V tomto článku vycházím zpravidla z textu jakobínské Deklarace práv člověka a občana, který je obsažen v monografii HROCH, M. – KUBIŠOVÁ, V.: op. cit., na s. 231-235. 457 HROCH, M. – KUBIŠOVÁ, V.: op. cit., s. 231-235. (FURET, F.: Francouzská revoluce. Díl 1. , op. cit., s. 163). 446 HROCH, M. – KUBIŠOVÁ, V.: op. cit., s. 205-209. 447 BALÍK, S. in: KINCL, V. a kol.: op. cit., s. 366. DUBY, G. a kol.: op. cit., s. 411. 448 HROCH, M. – KUBIŠOVÁ, V.: op. cit., s. 213. 449 HROCH, M. – KUBIŠOVÁ, V.: op. cit., s. 205-214. 450 HROCH, M. – KUBIŠOVÁ, V.: op. cit., s. 228. DUBY, G. a kol.: op. cit., s. 411.

82