SLP 06 (2014)

levná a rychlá. A je rovněž mediálně sledovaná, takže má podstatně větší publicitu, a tím i „marketingový“ dopad na potenciální voliče. Exekutiva (jak politická reprezen- tace, tak byrokracie) díky tomu může mnohem snadněji a viditelněji vykázat pozitivní činnost. Nemluvě o tom, že tím lze i odvrátit pozornost voličů od závažnějších nedo- statků v účinné materiální podpoře objektivně znevýhodněných příslušníků menšin. Za šesté: Orientace exekutivy na řešení poměrně „luxusních“ problémů (údajné) fak- tické diskriminace menšin v rozvinutých západních demokraciích je umožněno též vysokou životní úrovní i kvalitou života, rozvinutým a převážně fungujícím demokra- tickým právním státem a (zatím i) neexistencí závažnějších politických, hospodářských Tvorba antidiskriminačních norem, zavádějících právní privilegia pro menšiny, je v západních postmoderních demokratických právních státech rozběhlým trendem. V dohledné době se bude prohlubovat a rozšiřovat. Vzhledem k tomu, že jeho skuteč- né příčiny mají více emocionální než racionální základ, přičemž jsou zčásti projevem strukturálních disfunkcí v postmoderních demokraciích, nebude možné jej zastavit ani výrazněji zpomalit uplatňováním racionálních protiargumentů. Při aplikaci a vynucování uvedených norem v praxi lze důvodně předpokládat tři hlavní směry. Za prvé, pozitivní přínos pro úzké vrstvy menšinových „elit“. Za druhé, omezený přínos pro „střední a nižší vrstvy“ menšin v důsledku obcházení, předstírané aplikace nebo nedostatečného vynucování těchto norem. Za třetí, nežádoucí vedlejší účinky v podobě latentních konfliktů a dezintegrace společnosti a jejích sociálních skupin (na prvním místě rodiny). či společenských problémů. ͼ. Závěrečná prognóza

17