SLP 06 (2014)

ͼ. Rovnost jako transformace Zůstává proto nadále klíčovou otázkou, jaká koncepce rovnosti žen a mužů by byla skutečně účinná a vedla k faktické či substantivní rovnosti žen. V gendrově orientované literatuře lidských práv je jako možný a soudobé realitě odpovídající uváděn koncept rovnosti jako transformace. 16 Podle přední odbornice na lidská práva žen Sandry Fredman rovnost jako trans- formace nesměřuje k gendrově neutrální společnosti, ale naopak bere vážně v úvahu gendrový aspekt. Budoucnost podle ní není pouze ta, která umožňuje ženám vstup do muži definovaného světa. Rovnost pro ženy vyžaduje restrukturalizaci společnosti, aby neodpovídala jen dosavadnímu mužskému pojetí. Jako nezbytné se jeví přeroz- dělení moci a zdrojů, jakož i pojmenování a změna všech struktur včetně institu- cionálních, které zvěčňují diskriminaci žen. Transformace též vyžaduje odstranění dichotomie veřejné a soukromé sféry a rekonstrukci veřejného prostoru tak, aby péče o dítě a rodičovství byly chápány jako společná odpovědnost nejen obou rodičů, ale i společnosti. Cílem transformační rovnosti je umožnit ženám „v plné míře uplatnit své schopnosti a dosáhnout plné participace ve společnosti“. 17 Transformační rovnost tak vyžaduje nejen odstranění překážek, ale též účinná po- zitivní opatření, která přinesou změnu. V daném kontextu nejsou korektivní opatření vyjádřena v čl. 4(1) CEDAWu ohrožením principu rovnosti při jejich aktuálním vý- kladu a aplikaci. Pouze v případě, že převažuje přístup vycházejíc striktně z koncepce gendrové neutrality a formální rovnosti, mohou být opatření ve prospěch žen pova- žována za porušení principu rovnosti. Pokud společnost přijme, že rovnost vyžaduje restrukturalizaci na základě nového – odlišného pojetí vztahu mužů a žen, pak i opat- ření ve prospěch žen (nebo i ta která omezují privilegia mužů) mohou být chápána jako další směřování k rovnosti. Nahlíženo touto optikou nejsou gendrově specifická opatření ve prospěch žen s cílem korigovat nevýhody, výjimkou z rovnosti nýbrž jejich integrální součástí. ͽ. Závěr – Nová koncepce rovnosti a CEDAW Účelem Úmluvy není eliminace veškerých gendrově založených politik, které by si to zasloužily, ale náprava diskriminace žen. V tomto směru je CEDAW asymetrická úmluva, výlučně ve prospěch žen. Není to však jen název Úmluvy, který signalizuje 16 Fredman, S. “Beyond the Dichotomy of Formal and Substantive Equality: Towards a new Definition of Equal Rights” in Boerefijn, I., et al (eds.),temporary Special Measures: Accelereting de facto Equality of Women under Article 4(1) UN Convention on the Elimination of All Forms of Discrimination against Women(2003) p. 111. 17 Ibid. p. 111-112; Z této koncepce implicitně vychází ESLP při výkladu čl. 8 ve věci Konstantin Markin proti Rusku, kde v rozsudku konstatuje, že: „většina evropských zemí včetně Ruska umožnila odejít na rodičovskou dovolenou jak mužům tak i ženám, což platí i pro příslušnice a příslušníky armády.“ Soud judikoval, že rodičovská dovolená a příspěvky jsou pokryty ustanovením čl. 8 Úmluvy a že v tomto ohledu byly muži – vojáci, v analogické situaci jako ženy – příslušnice armády. Hubálková, E.: „Přehled judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Zákaz diskriminace.“ Wolters Kluwer ČR, a.s., 2013, p. 23.

24