SLP 06 (2014)

poskytovatel uzavřenou smlouvu. 8,9 Pro zcela specifický režim poskytování neodkladné péče svědčí ostatně i to, že ji lze/je nutno poskytovat v zákonem předjímaných přípa- dech i bez souhlasu pacienta. 10 Téměř bezvýjimečnou povinnost poskytovat neodkladnou péči lze považovat za po- zitivní opatření k realizaci ústavně zaručeného práva na ochranu zdraví, kdy zákono- dárce splnění povinnosti poskytnout neodkladnou péči ukládá všem poskytovatelům a v této souvislosti stanoví, že pro poskytování neodkladné péče pojištěnci se nevyža- duje smlouva mezi zdravotní pojišťovnou a poskytovatelem. 11 Lze dokonce konstato- vat, že tutéž povinnost poskytnout neodkladnou péči mají všichni poskytovatelé vůči všem osobám na území České republiky, a to aniž by byla jako prerekvizita vyžadová- na účast pacienta na jakékoliv formě zdravotního pojištění. Výši úhrady neodkladné péče z prostředků veřejného zdravotního pojištění však v závislosti na tom, zda se jedná o smluvního, či nesmluvního poskytovatele, stanovovala úhradová vyhláška pro rok 2013 odlišně – s nižší hodnotou bodu pro nesmluvního poskytovatele. ͸.͹ Argumentace Ústavního soudu Ústavní soud ČR ve svém nálezu Pl. ÚS 19/13 komplikovaně dovozuje, že toliko odlišná hodnota bodu nemusí nutně sama o sobě zakládat protiústavní nerovnost v po- stavení smluvních a nesmluvních poskytovatelů, a zasahovat tak nepřípustně do práva druhých zmíněných na podnikání, neboť zatímco u smluvních poskytovatelů lze kupř. uplatnit se strany zdravotní pojišťovny regulační srážky na zdravotní péči poskytova- nou celkem v určité odbornosti, obdobná omezení není možná uplatnit u nesmluv- ních poskytovatelů. Ústavní soud však problém spatřuje právě v předmětném rozdílu činícím 25%, neboť je toho názoru, že za takových podmínek by mohlo být nesmluv- ním poskytovatelům při větším objemu poskytované neodkladné péče znemožněno dosahování zisku, neboť by poskytovanou péči dotoval. 12 Na dalším místě svého nálezu pak Ústavní soud s odkazem na stávající judikaturu týkající se proplácení poskytnuté neodkladné péče označuje vyšší hodnotu bodu v pří- padě smluvních poskytovatelů toliko za určité beneficium, mající povahu jakési nepřímé kompenzace za další povinnosti vyplývající ze smluvního vztahu; tu však Ústavní soud nepovažuje za důvod způsobilý odůvodnit předmětnou nerovnost ve výši úhrad za ne- odkladnou péči (zřejmě z důvodu, že se jedná právě o rozdíl 25% – pozn. H. P.). Avšak i kdyby tomu tak bylo, sníženou hodnotu bodu ve výši 75% plné hodnoty body by dle Ústavního soudu nebylo možno akceptovat bez mechanismu, který by garantoval,

8 Ust. § 48 odst. 1 písm. b) zákona o zdravotních službách. 9 Ust. § 48 odst. 3 zákona o zdravotních službách. 10 Ust. § 38 zákona o zdravotních službách. K tomu srov. odlišnou konstrukci čl. 8 Úmluvy o biomedicíně. 11 Ust. § 17 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění. 12 Pl.ÚS 19/13 na str. 28-29.

39