SLP 06 (2014)

u těchto osob jistou součásti léčebného procesu, neboť opětovné zapojení do práce či udržení pracovního kontaktu je důležité pro udržení psychické pohody a předcházení vzniku souvisejících nemocí. 5 Nejedná se přitom o otázku marginální. Dle výběrového šetření pracovních sil je počet osob se zdravotním postižením v České republice odhadován na 10% populace, tedy 1.015.548 osob. 6 Též z celoevropského hlediska nabývá tato otázka stále intenziv- nějšího významu, neboť např. po roce 2020 se očekává, že až třetina obyvatel Evropy bude starší 60 let a tedy pocítí významnější zdravotní problémy. Podle nejnovějších od- hadů OSN má disabilitu přibližně 10% světové populace, tedy asi 650 milionů osob, a jejich počet se neustále zvyšuje. 7 Osoby s disabilitou jsou tak nejpočetnější menšinou ve světě. K podpoře osob se zdravotním postižením je v souladu se závěry Ústavního soudu 8 určena celá paleta nástrojů od daňových úlev, příspěvků 9 a dotací, přes sociální služby, 10 zvýhodnění při zadávání veřejných zakázek, 11 až po podporu ze strany nestát- ních organizací zaměřujících se na tuto oblast života společnosti. 12 S blížícím se jubileem se nabízí v tomto unikátním českém případě zhodnotit sku- tečnou efektivitu vybraných klíčových nástrojů podpory zaměstnávání osob se zdra- votním postižením a aktivní politiky zaměstnanosti jako celku. Za tím účelem bude nejprve pojednáno o vymezení pojmu osoba se zdravotním postižením. Následně bude stručně představena situace na českém trhu a některé základní instituty administrativní podpory při zaměstnávání osob se zdravotním postižením jako je pracovní rehabilita- ce, povinný podíl a příspěvky určené na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě. 5 Obdobně Koldinská, K.: Sociální právo, 1. vydání, C.H. Beck, Praha 2007, str . 96-98. 6 Srov. ČSU: Výsledky šetření o zdravotně postižených osobách v České republice za rok 2007, vydáno v roce 2008, dokument je k dispozici zde http://www.nrzp.cz/dokumenty/Vybrane_statisticke_udaje_ OZP_2007.pdf (Cit.: 20. 1. 2014). Podle výzkumu Dupré, D. &Karjalainen, A. (2003), který se uskutečnil v rámci Evropského roku osob se zdravotním postižením 2003, byl podíl osob se zdravotním postižením v České republice tehdy odhadován na úrovni 20,2%. Tato studie ovšem zahrnula do kategorie osob se zdravotním postižením též zaměstnance, kteří měli statut pracovní neschopnosti delší než 6 měsíců. 7 Srov. http://www.un.org/disabilities/default.asp?id=1515 (Cit.: 22. 1. 2014). 8 Srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 9. 2003, sp. zn. II. ÚS 635/01. 9 Srov. např. zákon č. 329/2011 Sb. o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů. 10 Srov. ust. § 48 zákona o sociálních službách. 11 Srov. ust. § 101 zákona o veřejných zakázkách. k tomu např. Zákon o veřejných zakázkách, 3.vydání, C.H. Beck, Praha 2012, str. 615-621. 12 Srov. ust. § 484 občanského zákoníku. V České republice existovala před rokem 1989 jediná celorepubli- ková nevládní organizace Svaz invalidů. Po roce 1989 vznikly téměř souběžně dvě sdružení Sbor zástupců organizací zdravotně postižených a Sdružení zdravotně postižených v ČR. V rámci integračního procesu České republiky do EU a také pro zajištění hospodárnosti a přehlednosti byla zformována Národní rada zdravotně postižených České republiky, která v současné době zastřešuje více než 71 organizací, které vytvářejí šest komor zaměřených na konkrétní skupiny postižení (duševní, mentální, sluchové, tělesné, vnitřní a zrakové).

44