SLP 06 (2014)

zabezpečením pracovní rehabilitace jinou právnickou nebo fyzickou osobu. Proces začíná vypracováním individuálního plánu pracovní rehabilitace, který povinně ob- sahuje předpokládaný cíl pracovní rehabilitace, formy pracovní rehabilitace, předpo- kládaný časový průběh pracovní rehabilitace a termíny a způsob hodnocení účinnosti stanovených forem pracovní rehabilitace. Po vytvoření individuálního plánu pracovní rehabilitace zadá úřad práce provedení pracovní rehabilitace některému z jejích poskyto- vatelů. Rehabilitace (i rekvalifikace) může být prováděna též u zaměstnavatele na praco- višti. Úhrada nákladů ze strany Úřadu práce ČR je ovšem vázána na předchozí sjednání dohody mezi příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce ČR a zaměstnavatelem. 27 ͻ. Povinný podíl Základním administrativním nástrojem pro administrativní podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením tzv. povinný podíl. Zaměstnavatelé s více než 25 za- městnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním posti- žením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměst- navatele. Výjimka platí pouze pro členy výjezdních skupin poskytovatele zdravotnické záchranné služby, příslušníky a vojáky z povolání ve služebním poměru, zaměstnance obce zařazených do obecní policie, zaměstnance Českého báňského úřadu a obvod- ních báňských úřadů, pokud jde o zaměstnávání báňských inspektorů. Pro zjištění celkového počtu zaměstnanců, celkového počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením a povinného podílu, je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců. Způsob výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu za- městnanců a výpočtu plnění povinného podílu stanoví Ministerstvo práce a sociálních věci prováděcím právním předpisem. 28 Povinný podíl činí 4%. Zaměstnavatelé mohou plnit povinný podíl zaměstnáváním osob se zdravotním postižením v pracovním poměru, odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50% zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo ode- bíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, nebo odvodem do státního rozpočtu. Případně si mohou zvolit kombinaci přímého zaměstnávání, náhradního plnění a odvodu do státního rozpočtu. 29 27 Srov. ust. § 110 a 73 zákona o zaměstnanosti. 28 Ust. § 15 a násl. vyhlášky č. 518/2004 Sb. kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 29 Výklad k postupu MPSV, resp. Úřadu práce ČR v těchto případech byl podán v článku Stádníka a Židoňové nazvaném Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením v přípa- dech fúze zaměstnavatelů. Autoři prosazují princip sčítání hodin odpracovaných před i po fúzi (srov. § 15 odst. 3 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004, o zaměstnanosti, ve znění pozděj- ších předpisů), a to i v případě fúzí nově vzniklých společností či družstev. Ve zmíněném článku (i platné metodice MPSV) se uvažuje o použití poměrné části ročního fondu pracovní doby pouze v případech sloučení, kdy všechny společnosti nebo družstva (zanikající i existující) zahájily svou činnost v průběhu daného kalendářního roku, a i v takovém případě by se měla pro všechny zúčastněné použít poměrná část

48