SLP 06 (2014)

měl(!). 55 Z dalších rozvolňovaných kritérií lze zmínit též V rámci objektivity je ovšem nutno doplnit, že dle nařízení vlády č. 348/1991 Sb. se občan se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením zaměstnaný nad povinný podíl 0,5% za- počítával pětkrát. 56 Stejně tak v pracovním právu došlo postupně ke zrušení zvláštní ochrany u vzniku 57 i u skončení pracovního poměru (např. souhlas úřadu práce s výpovědi z pracovního poměru). 58 V poslední době šlo např. o zrušení oznamovací povinnost v souvislosti se skončením pracovního poměru a zvláštní úpravy minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy. Poslední zmíněný institut, kdy platily nižší minimální mzda a nižší úrovně zaručené mzdy pro zaměstnance se zdravotním postižením (jediným kritériem bylo tedy zdravotní postižení), přitom nejlépe demonstruje, že důvodem rušení této úpravy spočívá v měnících se názorech společnosti na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Při zavádění této úpravy byla snaha nižší minimální mzdou zaručenou mzdou stimulovat zaměstnavatele k náboru těchto zaměstnanců (z důvodu nižší ceny práce), dnes je důvodná obava z neopodstatněného znevýhodňování osob se zdravotním postižením. 59 Stejně tak je otázkou, zda zvýšená ochrana při skončení pracovního poměru nebyla spíše kontraproduktivní a zda ve skutečnosti neodrazovala zaměstnavatele do sjednání pracovního poměru s osobami se zdravotním postižením. V rámci objektivity je opět nutno doplnit, že povinnost zaměstnavatele zaměstnance zaučit, zaškolit a upravit na svůj náklad potřebnou úpravu pracovních podmínek zů- stala samozřejmě v zákoníku práce zachována. 60 Z hlediska faktické situace na trhu práce lze nicméně konstatovat, že počet neza- městnaných osob se zdravotním postižením se ve 23letém časové úseku se 4,3znásobil (ke dni 30. 5. 1991 nebylo umístěno v ČSFR celkem 14.335, 61 k 31. 12. 2012 bylo evidováno 62.038 osob). Bohužel svůj díl na tomto faktu jistě nese rozšířený fenomén „předfakturace“ 62 či rozsáhlé aktivity dobře organizovaných zločineckých skupin. 63 Ač tedy v mezidobí došlo k podstatným společenským, ekonomickým a politickým změ- 55 Srov. překvapivé rozhodnutí NSS č.j. 4 Ads 44/2013-25. Proti tomu tradiční názor odborné obce viz Červinka, T., Hůrka, p., Leiblová, Z., Muška, F., Pelech, P., Přib, J., Trylč, L., Ženíšková, M.: Zaměstnávání občanů se zdravotním postižením, důchodců, mladistvých a studentů, absolventů škol, žen a dalších kategorií, Anag 2012, str. 31. 56 Platná úprava nevyhrazuje osobám s těžším zdravotním postižením kvótu v rámci povinného podílu, tyto osoby se však započítávají pouze 3krát. 57 Zákaz sjednání pracovního poměru na dobu určitou dle ust. § 30 odst. 2 písm. d) zákona č. 65/1965 Sb. zákoník práce, ve znění zákona č. 74/1994 Sb. 58 Srov. znění ust. § 50 zákona č. 65/1965 Sb. zákoník práce, v původní redakci do 29. 2. 2004. 59 Srov. např. rozsudek SD EU ve věci C-144/04, Mangold, bod 24 a násl. 60 Srov. např. ust. § 237 zákoníku práce. 61 Tak http://www.psp.cz/eknih/1990fs/tisky/t0738_00.htm (Cit.: 21. 1. 2014). 62 Srov. http://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/vyklady/navrh_stanoviska_pgf_81_2 (Cit.: 22. 1. 2014) a http://www.invarena.cz/?p=11058 (Cit.: 22. 1. 2014). 63 http://www.novinky.cz/krimi/237865-dva-a-pul-tisice-invalidu-bylo-zneuzito-k-podvodu-za-165-mi- lionu.html (Cit.: 22. 1. 2014).

54