SLP 06 (2014)

v souladu s tímto výkladem ESDEU. 39 Unijní právo tedy usiluje o sjednocení rozdíl- ných ustanovení týkajících se nezletilých bez doprovodu za tím účelem, aby se zlepšila ochrana práv těchto jedinců, přičemž Listina základních práv EU v tomto procesu nabývá na důležitosti. Lze shrnout, že mezinárodní i evropské právo se snaží nezletilým bez doprovodu zabezpečit zvláštní péči a pomoc a poskytnout jim odpovídající ochranu práv, a to v souladu s nejlepším zájmem dítěte. I když je Úmluva o právech dítěte stále měkkým nástrojem, výše uvedený vývoj práva na evropské úrovni nasvědčuje tomu, že se usta- novení této úmluvy začínají prostřednictvím ESDEU a ESLP postupně prosazovat ve vnitrostátním právu jednotlivých států. Další část příspěvku se zaměří na jedno ze základních práv dětí, tedy právo na vzdělání. ͸. Právo na vzdělání a zásada nediskriminace Právo na vzdělání je stanoveno v řadě mezinárodních dokumentů. 40 Tato ustanovení zdůrazňují rovnost vzdělávacích příležitostí pro všechny a odstranění možných překá- žek omezujících tyto příležitosti. Nezletilí bez doprovodu žádající o azyl mají základní i středoškolské vzdělání garantováno unijním právem, 41 v této části bych se ovšem chtěla zaměřit především na přístup ke vzdělání pro nezletilé cizince bez oprávnění k pobytu. Většina nezletilých cizinců totiž o azyl nezažádá, což znamená, že spadá do kategorie nezletilých cizinců bez oprávnění k pobytu. Navzdory výše uvedeným ustanovením mají státy tendenci chránit spíše své „his- torické“ národnostní menšiny, zatímco ochrana „nových národnostních menšin“ je často přehlížena, jelikož se v Evropě objevily pouze v pozdější době v důsledku mig- račních toků. 42 Současné studie ukazují, že přístup nezletilých migrantů ke vzdělání 39 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č . 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států . Stanovuje rozšířená pravidla ohledně záruk týkajících se práva na zástupce, práva všech žadatelů na podrobné infor- mace o fungování dublinského systému, a to pro nezletilé pochopitelným způsobem. 40 Úmluva o právech dítěte , čl. 28 a 29; Rámcová úmluva o ochraně práv národnostních menšin , čl. 1; Všeobecná deklarace lidských práv , čl. 26; Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, čl. 13 a 14; Úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace , čl. 5; Mezinárodní úmluva o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin , čl. 30; Úmluva UNESCO proti diskriminaci ve vzdělá- vání ; Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod , Dodatkový protokol k Úmluvě , čl. 2; Revidovaná sociální charta , čl. 17; OBSE Haagská doporučení o vzdělávacích právech národnostních menšin ; Evropská charta regionálních či menšinových jazyků . 41 Směrnice Rady 2003/9/ES ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žada- telů o azyl, tzv. recepční směrnice, článek 10; nezletilých cizinců, kteří získali právní postavení uprchlíka, se týká směrnice Rady 2004/83/ES o minimálních normách pro uznávání státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti za uprchlíky nebo osoby, které z jiných důvodů potřebují mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany, tzv. kvalifikační směrnice , článek 27. 42 BENOIT-ROHMER, F., Les Minorités quels droits?: étude de la convention-cadre pour la protection des minorités nationales 1999, s. 44.

63