SLP 06 (2014)

čl. 2 Protokolu č. 1 ve spojení s čl. 14. Státy tedy mají povinnost zajistit rovný přístup ke střednímu vzdělání všem dětem, bez ohledu na jejich státní příslušnost. Rozsáhlé studie shrnují, že školské zákony v jednotlivých evropských zemích jsou nejednotné, což vede k rozdílnosti v přístupu ke vzdělání napříč Evropou. 60 Výše stu- dovaná judikatura ESLP však naznačuje, že dovolávání se rovného práva na vzdělání na základě zásady nediskriminace může vést k postupnému sjednocování školských zákonů. Závěr Lze shrnout, že v oblasti mezinárodní ochrany práv nezletilých cizinců dochází k dynamickým změnám, a to navzdory stále převládající nejednotnosti vnitrostátních právních předpisů týkajících se zacházení s nezletilými cizinci bez doprovodu. V sou- ladu s doporučením Výboru pro práva dětí již byly ESLP vyneseny rozsudky, které s odkazem na článek 3 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a svobod shledaly, že sloučení nezletilého cizince s rodinou ve třetí zemi může být v rozporu s nejlepším zájmem dítěte. Z tohoto přístupu vyplývá nejen povinnost států zakázat diskriminaci, navracení do země původu či přemístění do jiného státu, ale i pozitivní povinnost států poskytnout nezletilým cizincům bez doprovodu zvláštní pomoc a ochranu. Dále vyplývá, že kombinací práva na vzdělání pod čl. 2 prot. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a svobod se zásadou nediskriminace pod článkem 14 Evropské úmluvy dochází k nepřímé ochraně sociálních práv nezletilých cizinců, jelikož kritérium státní příslušnosti pro nabytí takových práv v hostitelských zemích se postupně vytrácí. Otázkou zůstává, do jaké míry jsou státy samotné ochotny přijmout nejlepší zájem zranitelných dětí jako nadřazený jejich vlastním hospodářským a bezpečnostním zá- jmům. Zároveň je však třeba připomenout, že snahy evropských států zabránit imigra- ci nezletilých cizinců, ač mohou být jakkoliv pochopitelné, jsou bezvýsledné. Zdá se, že uplatňování nejlepšího zájmu dítěte reflektuje nejen nebezpečné životní podmínky v zemích původu, ale i důsledky imigračních opatření na hranicích evropského kon- tinentu a podmínky v zařízeních pro zajištěné cizince, které jsou mnohdy v rozporu s článkem 3 Evropské úmluvy. Ve světle Evropské úmluvy, jež je nazývána „žijícím nástrojem“, se tak judikatura ESLP neustále vyvíjí.

60 IOM ,“Unaccompanied Minor Asylum-Seekers: Overview of Protection, Assistance, and Promising Practices ”, by Hancilova, B., and Knauder, B., the International Organization for Migration, December 2011; FRA, Separated, asylum-seeking children in European Union Member States , Comparative report, European Union Agency for Fundamental Rights, 2010.

67