Úvahy k budoucímu vývoji pracovněprávní úpravy

– zaměstnankyně ruší ostatní zaměstnance častým dotazováním na otázky pra- covního i jiného charakteru. Ostatní zaměstnanci s ním kvůli jejímu chování, které jim je lidsky nepříjemné, nechtějí pracovat. Stávající právní úprava, vyjma dohody o skončení pracovního poměru, zaměstna- vateli žádnou jistou a přímou možnost řešení ve shora naznačených situacích, kdy nemá zájem zaměstnance dále zaměstnávat, nenabízí. Jelikož se takové situace množí, lze kon- statovat, že zde je (i s ohledem na hospodářské zájmy obecně) určitý sociální problém, k jehož řešení se zdá potřebné, a nabízí se uvažovat o jeho legislativním řešení. Často se v této souvislosti objevují úvahy o výpovědi bez důvodu spolu s odstup- ným/odchodným. Hovoří se o svého druhu vyplacení ze zaměstnání. Jejich komplex- nější rozvíjení však z několika důvodů nemá větší význam. O vyplacení ze zaměstnání, ať již ze strany zaměstnance, nebo ze strany zaměstnavatele, lze reálně uvažovat toliko v poloze zkrácení výpovědní doby. Pro zdejší právní prostředí, resp. šířeji lze dokonce říci pro kontinentální typ práv- ní kultury, je tradiční podmiňovat skončení pracovního poměru ze strany zaměstna- vatele dostatečně silným důvodem, který je (alespoň obecně) specifikován zákonem. Předpoklad naplnění zákonem specifikovaného důvodu pro skončení pracovního po- měru ze strany zaměstnavatele ostatně obsahuje i čl. 4 úmluvy MOP č. 158 o skončení pracovního poměru, resp. jí předcházející doporučení MOP č. 119 o skončení zaměst- nání či naopak úmluvu doplňující doporučení č. 166 o skončení pracovního poměru. V kontextu konfliktu právní jistoty, alimentační funkce mzdy, zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance, ochrany vlastnického práva a autonomie vůle jde v případě naplnění zákonem předvídaného (dostatečně silného) důvodu pro skončení pracovního poměru de facto o přirozený projev ochranné funkce pracovního práva. V minulém volebním období Poslanecké sněmovny Parlamentu České republi- ky byl do předložené rozsáhlé novely zákoníku práce vložen poslanecký návrh po- slance Stanjury (ve 2. čtení projednávání novely), který specifikoval další výpovědní důvod inspirovaný zjevně rozhodovací praxí Nejvyššího soudu České republiky. Dle poslaneckého návrhu mělo být možné skončit pracovní poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele také tehdy „ pokud po zaměstnavateli již nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance dále zaměstnával .“ Návrh byl podroben (z dnešního pohledu ne zcela opodstatněné) kritice s pouka- zováním na to, že další zaměstnávání nelze spravedlivě požadovat při organizačních dů- vodech, při dlouhodobé zdravotní neschopnosti zaměstnance, při porušování pracovní kázně, nesplňování požadavků atd. Tedy z důvodů, které zákon aktuálně zná a další důvody objektivní nejsou. Shora naznačené ohledně stavu na trhu práce však vede k opačnému závěru.

38

Made with FlippingBook Learn more on our blog