Úvahy k budoucímu vývoji pracovněprávní úpravy

resp. ex lege dochází k její prolongaci), a kdy tato přípustnost v zásadě dána není, resp. za jakých zákonných podmínek dána vůbec nebyla. 1. PREKLUZIVNÍ LHŮTY V PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAZÍCH Prekluze (propadnutí) představuje v intencích § 654 odst. 1 OZ následek nevyko- nání práva ve stanovené lhůtě, spočívající v jeho zániku. S přihlédnutím k liberálnější koncepci účinné soukromoprávní regulace je všeobecně preferován následek spojený toliko s promlčením práva ve smyslu § 609 OZ – ve svých důsledcích spočívající v pouhém oslabení nároku (oprávnění), jakož i v jeho související nevymahatelnosti, nikoli však již v celkovém zániku subjektivního práva 4 , a to pouze za předpokladu, je-li druhou stranou účinně uplatněna námitka promlčení podle § 610 odst. 1 OZ. Prekluze je naopak limitována výlučně na taxativně vymezené případy, v nichž tak zá- kon výslovně stanoví. Pro úplnost lze shrnout, že pro zánik práva na základě prekluze je všeobecně vyžadováno splnění dvou základních atributů. Jsou jimi jednak uplynutí času (lhůty) určeného k výkonu příslušného práva a jednak absence jeho uplatnění ze strany adresáta daného oprávnění v zákonem předepisované lhůtě a stanoveným způsobem. 5 Pro účely pracovněprávních vztahů § 330 ZP explicitně normuje sedm situací, v nichž jsou lhůty svojí povahou koncipovány jako prekluzivní, ipso facto jejichž mar- ným uplynutím celé právo z nich plynoucí (bez dalšího) zaniká. K propadnutí lhůty, na rozdíl od jejího promlčení, a zániku daného práva soud přihlíží ex officio (§ 654 odst. 1 in fine OZ). Vedle lhůty pro iniciaci soudního řízení na neplatnost rozvázání pracovního pomě- ru dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením nebo zrušením ve zkušební době (ve smy- slu § 72 ZP) se v intencích pracovněprávního kodexu dále jedná o lhůtu určenou k: • podání žaloby na určení, zda byly splněny podmínky ke sjednání pracovního poměru na dobu určitou (§ 39 odst. 5 ZP), • rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem výpovědí pro porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a ZP zvlášť hrubým způsobem (§ 57 ZP), • rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem výpovědí pro porušení povin- nosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci nebo z důvodu, pro který je možné okamžitě zrušit pracovní poměr ve smyslu § 52 písm. g) ZP, nebo okamžitým zrušením pracovního poměru ve smyslu § 55 odst. 1 ZP (§ 58 ZP), • okamžitému zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance (§ 59 ZP), 4 Srov. např. TICHÝ, L. Obecná část občanského práva . Praha: C. H. Beck, 2014, s. 355. Obdobně též např. KOCOUREK, J., DOBŘICHOVSKÝ, T. Pracovní právo pro praxi . Praha: C. H. Beck, 2016, s. 65-66. 5 PUTNA, M. In BĚLINA, M. a kol. Zákoník práce. Komentář . 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2015, s. 1331.

72