SVĚTOVÝ, EVROPSKÝ A ČESKÝ AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL A TRH S AUTOMOBILY :: Šaroch a kol.

na kterém se členské státy EU dohodly a který stále platí, je snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Jednou z hlavních součástí Zelené dohody pro Evropu je Strategie pro udržitel nou a inteligentní mobilitu. V jejím rámci by EU chtěla snížit emise z dopravy do roku 2050 o 90 %, zavést přísnější normy pro znečišťování ovzduší automobily a podpořit alternativní paliva v dopravě. Základními nástroji v boji proti změnám klimatu a zne čišťování ovzduší v oblasti automobilového průmyslu zůstávají emisní limity CO 2 pro osobní automobily a dodávky nově uváděné na trh, které mají jakožto „výfukové“ emi se v roce 2035 klesnout na nulu. Dále taktéž platí emisní limity CO 2 pro nákladní vozy a městské autobusy. Platné jsou emisní normy EURO stanovující pravidla pro „výfukové“ emise ze silničních vozidel, nově také pro další druhy emisí jako jsou emise z oděru pneumatik a emise částic z brzd, a dále také např. regulace dodavatelů paliv (podpora pokročilých paliv v dopravě – zelený vodík, syntetická paliva, pokročilá bio paliva). Evropské státy odsouhlasily v rámci návrhů Fit for 55 zavedení nového separát ního systému pro obchodování s emisními povolenkami pro dopravu, který by se měl od roku 2027 týkat dodavatelů paliv v dopravě (ETS2). Velký důraz je v rámci politik EU také kladen na rozvoj plnicí a dobíjecí infra struktury. Samotný balíček Fit for 55 obsahuje výraznou podporou výstavby dobíjecích a plnicích stanic pro auta na elektřinu, vodík či LNG (cílem je 3,5 mil. dobíjecích stanic do roku 2035). Nařízení o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva, tzv. AFIR, mimo jiné stanovuje, že od roku 2025 musí být na každých 60 km transevrop ské dopravní sítě zavedeny dobíjecí stanice pro osobní automobily, dodávky a nákladní vozy o určitých výkonech a od roku 2030 na každých 200 km vodíkové čerpací stanice (Rada EU, 2023). Směrnice o energetické náročnosti budov z roku 2024 pak zavádí povinnost vybavit v budoucnu budované nebo modernizované budovy dobíjecími body pro elektromobily (Rada EU, 2024). Jedním z nástrojů pro uvedení Zelené dohody pro Evropu do praxe má být i oblast udržitelných financí. Finanční instituce budou muset jednak zanést do posuzování rizik svých klientů faktor udržitelnosti, a jednak společnos ti na burze a velké firmy budou muset od letošního roku (2025) zveřejňovat informace o své udržitelnosti. Později se tato povinnost bude vztahovat i na malé a středně velké firmy obchodované na burze. Tímto vzniká regulatorní prostředí a jasná pobídka pro firmy k přechodu na elektromobilitu, taktéž finančně podporována ze strany EU. V návaznosti na americký daňový balíček Inflation Reduction Act z roku 2022 (The White House, 2023) se v roce 2023 i EU odhodlala pro vytvoření průmyslové politiky, která podpoří výrobu elektromobilů a rozvoj bateriového průmyslu skrze tzv. Net Zero Industry Act. Dokument schválený v roce 2024 stanovuje cíl dosáhnout ve vý robní kapacitě čistých technologií, jako jsou solární fotovoltaické panely, větrné turbíny, baterie a tepelná čerpadla, 40 % potřeb EU. Druhým cílem je zvýšit podíl EU na výrobě těchto technologií do roku 2040 na 15 % světové produkce. V případě baterií doku ment uvádí snahu usilovat o to, aby až 90 % roční poptávky po bateriích v EU pokryli domácí výrobci, což by znamenalo, že výrobní kapacita Unie bude do roku 2030 činit nejméně 550 GWh (Rada EU, 2024b). Aktuální tempo výstavby (především zahranič ních) bateriových výrobců ovšem naznačuje, že se nejedná o nereálný cíl, ovšem pouze a jen ve spolupráci s asijskými producenty, vč. čínských.

111