9 / 268
7
PŘEDMLUVA
Čtenáři se dostává do rukou publikace věnovaná mezinárodnímu humanitárnímu
právu (MHP), které má za sebou již 150 let vývoje. To je samo o sobě důvodem pro
vydání publikace, která volně navazuje na konferenci uspořádanou na podzim 2014
Výzkumným centrem pro lidská práva (UNCE) ve spolupráci s Českým Červeným
křížem. Nejde však jen o to, připomenout si vznik odvětví, které – přinejmenším
ve smluvní podobě – začalo přijetím Ženevské úmluvy o zlepšení osudu zraněných
vojáků v poli z roku 1864. V dnešní době, kdy dochází na jedné straně k dynamické-
mu rozvoji mezinárodního práva a na druhé straně k jeho porušování a zpochybňová-
ní, má velký význam si uvědomit konstanty a nové jevy v právu ozbrojených konfliktů,
jak se také nazývá MHP.
Je tomu tím spíše, že v dnešní době jsme svědky řady mezinárodních i vnitrostátních
ozbrojených konfliktů, které mají mnoho obětí. Právě proto, že se ani na počátku
21. století nepodařilo odstranit tyto konflikty, mají takový význam pravidla regulující
jejich průběh, metody a prostředky (tzv. haagské právo) a ochranu obětí ozbrojených
konfliktů (tzv. ženevské právo). A konečně, last but not least, na závažná porušení
humanitárního práva navazuje mezinárodní trestní právo, konkrétně stíhání válečných
zločinů.
V minulosti bylo obvyklé, že se kurzy a učebnice mezinárodního práva dělily na dvě
velké části, a to právo mírové a právo válečné. To se změnilo až v druhé polovině
minulého století, zejména díky velkému nárůstu normativní matérie mírového práva
za posledních 50 či 70 let. I když v dnešní době MHP tvoří jen jedno z odvětví mezi-
národního práva, i ono se rozvinulo a stále musí reagovat na nové výzvy, včetně výzev
pocházejících z nových technologií. Kromě toho na důležitosti získávají vazby MHP
na jiná odvětví mezinárodního práva.
To je právě důvodem a přidanou hodnotou této publikace, která není učebnicí nebo
příručkou MHP, ale teoretickou publikací, která představuje příběh, vývoj tohoto odvět-
ví, nové výzvy a systémové vazby na jiná odvětví soudobého mezinárodního práva.
Jak ukazuje úvodní kapitola doc. Bílkové, tento příběh, respektive hodnocení vývoje
a významu MHP se může lišit podle teoretických přístupů a narativů různých autorů.
Proto, ale nejen proto je kniha rozdělena do čtyř hlavních částí. Příspěvky první části
monografie pod názvem vznik a vývoj MHP mapují vývoj Mezinárodního výboru
Červeného kříže a právní úpravy směřující k humanizaci ozbrojených konfliktů.
Autoři zastoupení v druhé části knihy ukazují nové výzvy MHP a jeho vztahy
k jiným odvětvím mezinárodního práva, a to na příkladech týkajících se nestátních
aktérů, práva mezinárodních organizací, a některých otázek mezinárodního práva lid-
ských práv.
Třetí část monografie reaguje právě na nové technologické výzvy pro MHP, jako je
použití bezpilotních letounů (dronů) a aplikace humanitárního práva na kybernetické