Table of Contents Table of Contents
Previous Page  49 / 350 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 49 / 350 Next Page
Page Background

SOVEREIGNTY AND OWNERSHIP IN RELATION TO OUTER SPACE …

SOVEREIGNTY AND OWNERSHIP IN RELATION

TO OUTER SPACE AND ACTIVITIES OF PRIVATE PERSONS

Jan Ondřej

Abstract:

The article concerns sovereignty and ownership in connection with

outer space. When defining the issue of property it is necessary first to state that,

according to Article II of the Space Treaty of 1967, it is forbidden to claim territorial

sovereignty in outer space. Considering the prohibition of appropriation of outer

space a question may arise whether the prohibition of appropriation includes, apart

from the prohibition of appropriation by a state, also the prohibition of exercising of

private property rights. Sovereignty is the basis of private property. Private property

arises from and is protected by the framework of sovereignty of a particular state.

However, space objects are launched into outer space. The International space

station is being built, and future construction of space stations on celestial

bodies is expected. State sovereignty cannot be the basis of ownership in outer

space. The jurisdiction of the state on whose registry an object launched into outer

space is carried can be considered the basis on which to ascertain property. When

considering property in relation to outer space the following items can be subjects

of property rights: a) objects and their component parts launched into outer space,

including objects that landed on a celestial body, stations built on celestial bodies

and other objects found there; b) natural resources, for example mineral resources

gained through exploration on celestial bodies; c) also the results of activities in the

area of intellectual property.

Resumé:

Článek se týká otázek suverenity a vlastnictví ve vztahu ke kosmickému

prostoru. Při vymezení otázky vlastnictví je třeba předně konstatovat, že je zaká-

záno uplatňování územní suverenity v kosmu. Uplatňování suverenity v kosmu je

zakázáno článkem II Kosmické smlouvy z roku 1967. Pokud jde o zákaz přivlastně-

ní kosmického prostoru, vyvstává zde otázka, zda zákaz přivlastnění zahrnuje vedle

zákazu přivlastnění státem rovněž zákaz uplatňování soukromých práv. Suverenita

je základem soukromého vlastnictví. Soukromé vlastnictví vzniká a je chráněno

v rámci suverenity určitého státu. Do kosmického prostoru jsou však vypouštěny

kosmické objekty. Je budována Mezinárodní kosmická stanice a v budoucnosti se

počítá s budováním kosmických stanic na nebeských tělesech. Základem pro vlast-

nictví v kosmu nemůže být suverenita státu. Za základ pro uplatňování vlastnictví

je možné považovat jurisdikci státu, do jehož rejstříku je objekt zapsán. Pokud jde

o vlastnictví ve vztahu ke kosmu, lze uvažovat o tom, že jeho předmětem mohou

být: a) objekty a jejich komponentní části vypuštěné do kosmu, včetně objektů,

které přistály na nebeském tělese, stanicím vybudovaným na nebeských tělesech

a k dalším předmětům, tam se nacházejícím, b) přírodní zdroje, např. nerostné