SLP 11 (2016)

LEGITIMITA NÁRODNÍCH LIDSKOPRÁVNÍCH INSTITUCÍ

Legitimita národních lidskoprávních institucí v systému mezinárodní ochrany lidských práv The legitimacy of national human rights institutions in the system of international protection of human rights

Harald Christian Scheu

Abstrakt: V nepřehledném a místy chaotickém světě ochrany lidských práv, v němž působí nej- různější lidskoprávní organizace, mechanismy, instituce a aktivisté, mohou národní lidskoprávní instituce hrát důležitou roli. Tento článek se věnuje potenciálu NLPI z pohledu spojení mezinárodní a národní dimenze ochrany lidských práv. Zvlášt- ní pozornost je věnována roli tzv. Pařížských principů při zajištění legitimity nejen konkrétních národních institucí, ale také samotného procesu ochrany lidských práv. Jak ukazuje případ národních preventivních mechanismů podle Opčního protokolu k Úmluvě OSN proti mučení, mohou z odborné spolupráce mezinárodních a vnit- rostátních monitorovacích mechanismů profitovat obě strany. To se týká nejen věcně správného řešení lidskoprávních problémů, ale i jejich faktické akceptace ze strany společnosti, ve které působí. Klíčová slova: Národní lidskoprávní instituce, mezinárodní ochrana lidských práv, legitimita, ná- rodní preventivní mechanismus Key words: National human rights institutions, international protection of human rights, legitimacy, national preventive mechanism ͷ. Úvod Z pohledu právní vědy představuje vztah legitimity a legality jednu ze základních koncepčních otázek. 1 O vymezení různých druhů legitimity a její pojmové uchopení usiluje kromě toho řada příbuzných vědeckých oborů, jako např. filozofie, politologie či sociologie. Jedná se tedy o klasické mezioborové téma. 2 Společný prvek v různých 1 Viz podrobněji BOGUSZAK, Jiří, ČAPEK, Jiří, GERLOCH, Aleš. Teorie práva . 2. přepracované vydání, Praha: Aleš Čeněk, 2004, s. 208-229 2 Srov. např. ADAMOVÁ, Karolina, KŘÍŽOVSKÝ, Ladislav. Základy politologie . 2. doplněné vydání, Praha: C.H. Beck, 2014, s. 150. „Proto je pojem legitimita organickou součástí kategoriálního vybavení nejen politologie, ale i věd o státu a právu, sociologie politiky a dalších společenskovědních disciplín.“

9