SLP 11 (2016)

mů. 24 Další autoři upozornili na to, jak nevládní procesy, které jsou odtržené od de- mokratických voleb, mohou erodovat národní kontrolní mechanismy. 25 Vzhledem k nepříliš transparentnímu způsobu financování nevládních aktivit se množily hlasy, že NGO zastupují především zájmy svých členů a sponzorů, které mohou mít velmi dílčí charakter. 26 Obdobně jako při zkoumání legitimity státu lze i v případě global governance a jejích aktérů rozlišovat mezi legitimitou v empirickém smyslu a legitimitou v normativním smyslu. Zatímco sociologická koncepce legitimity je zaměřena především na faktickou akceptaci norem a mocenských struktur, normativní koncepce se snaží uchopit, za ja- kých podmínek lze akceptaci norem a struktur racionálně odůvodnit. Takové pojetí le- gitimity se řídí kritérii začleňování dotčených subjektů (inkluzivita), transparentnosti (demokratická kontrola) a racionality rozhodování (kvalita diskurzu). 27 Je ovšem třeba připustit, že zatímco představy o legitimitě státu a jeho norem jsou poměrně přesné, představy o legitimitě účastníků nestátních subjektů se jeví naopak jako velmi vágní. Lze shrnout, že nevládní organizace působící v oblasti ochrany lidských práv se ukázaly s ohledem na svoji legitimitu jako slabý článek v systému global governance . Na jednu stranu je zřejmé, že efektivní kontrola dodržování lidských práv není možná bez účasti nevládních aktérů. Je nesporné, že mnoho zástupců NGO je motivová- no skutečným altruismem a že jednají často statečně a s notnou dávkou idealismu. Na stranu druhou je však třeba namítnout, že samotný lidskoprávní entusiasmus ne- může nahrazovat chybějící věcnou kompetenci. Entusiasmus také nemůže napravit problémy nejasného financování a nedostatečné reprezentativnosti nevládních aktivit. Místy působí jako prázdné dogma, když mezinárodní NGO tvrdí, že jsou nezávislé a že nenesou odpovědnost vůči vládám a vlastně vůči žádné autoritě. 28 Místo pocitu morální nadřazenosti ze strany řady nevládních aktérů by bylo na místě více sebekri- tiky a pokory. 24 HOBE, op. cit., s. 208: „The increasingly global nature of problems does not lead to internationalization but toward denationalization“ 25 Viz např. CHARNOVITZ, Steve. The Emergence of Democratic Participation in Global Governance. In Indiana Journal of Global Legal Studies, 10 (2003) 1, s. 45-77, 77 26 K problému financování NGO viz EDWARDS, Michael. Legitimacy and Values in NGOs and Voluntary Organizations. Some Sceptical Thoughts. In LEWIS, D. (ed.) International perspectives on Voluntary Action. Reshaping the Third Sector . London, 1999, s. 258–267; EDWARDS, Michael, HULME, David. Too close for comfort? The impact of official aid on non-governmental organizations. In World develop- ment 24 (1996), s. 961-974 27 Srov. DINGWERTH, Klaus. Effektivität und Legitimität globaler Politiknetzwerke. In BRÜHL, T. et alii (eds.) Unternehmen in der Weltpolitik. Politiknetzwerke, Unternehmensregeln und die Zukunft des Multilateralismus. Bonn, 2004, s. 74-95 28 ANDERSON, op. cit., s. 848

14