DESET LET ZA ČÍNSKOU ZDÍ

nemající dětí, mění svíčky z draka za nové, ony z dra– ka si ponechávají, staví u lůžka a takto prosí o »ho– chy«.*) Slavnost draka pochází ze VII. stol. po Kr. Jeden ministr překvapil večer císaře Čong-Songa, dav zapá– liti 100.000 lamp; císař vida to, jat byl údivem, dovolil by lid se celou noc veselil, procházel městem, brány zůstaly otevřeny. Jelikož byl na to šťastný a bohat)· rok, slavnost každoročně opakována, dává však příle-žitost k mravním nevázanostem. Vzpomínám na úchvatnou hru draka, kterou jsem viděl před lety na rozsáhlém dvoře v Manchang. Mladí, ohniví mladíci, kteří ji hráli, budili podiv. Asi deset jich oživovalo draka, jeden držel obrovskou, nestvůr­ nou hlavu, v níž zářily dvě rudé oči, hlava ho úplně · pokrývala, točil jí všemi směry, takže se zdálo, že ne– tvor skutečně žije. Z hlavy se táhly červené a zelené pásy plátna, které tvořily tělo drakovo, v němž se skrývali ostatní hráči; hrůzně se tyčícím, zahroceným ocasem pohyboval poslední v řadě. Ostatní kolem dra– ka dráždili, takže sebou sem tam mrskal, skákal a se plazil. Jen ruka nebo noha hráčova, občas se objevu– jící, prozrazovala neskutečnost draka, dojem však té hry jest nezapomenutelný, po celé hodiny neunavo– val. Něco podobného nelze spatřiti na evropských ne– bo amerických jevištích. Bylo to jako symbol té taj– úplné, prastaré Číny, její nevyčerpatelné síly a život– nosti, čím skutečně Číňanům jest, ne nějakým pekel– ným drakem, jak se Evropan, klamán zevnějškem, mylně domnívá, nýbrž výrazem tajemné životní síly země a všeho tvorstva, která právě v těchto dobách se začíná jarem probouzeti k nové činnosti. Psal mi někdo jednou, abych mu poslal toho čínského draka; jak seznáváte, jest to holá nemožnost, takový »mrtvý« drak by vypadal v museu směšně. Pengtsch 1935 leden.

*) Vůbec přijetí draka u dveří jest považováno co záruka požehnání, zdaru, milosti. Jest to zajímavé, že naše nauka přijala pro pojem >>milost« značku čung = drak pod stře­ chou!

102