DESET LET ZA ČÍNSKOU ZDÍ

HRA O REKORDY Snaha o dosažení vznešených cílů dává životu pravý smysl a velikost, naopak hovění neřestem a sobectví jsou zločinem a zradou jednotlivce i společnosti; v tomto: »Sustine et abstine« jest celý náš program! Mládeži třeba ideálů, odvážných výprav; boje. Stu– dentská hřiště bývají pravými bojišti, vím to z vlastní zkušenosti; co ohně a houževnatosti bývá na obou stranách při takové kopané. A jest tak dobře, výborná to příprava pro život, životní boj. Každý si vyvolí sám, jak bude v životě hráti, na straně dobra či zla. Povím Vám však o jiném hřišti a kolbišti, kde se hraje neméně ohnivě, od pólu k pólu, od západu k vý– chodu. Hrají dvě strany o duše, snaží se dáti »goal«, míč - duši do branky, hrají již po věky ty dvě pro– tivné a nesmlouvající strany ... Takové jest velké pole misijní činnosti, kde rovněž každý účastník jest na svém místě, musí míti odvahu, rozhodnutí a odpo– vědnosti. Není to v krásné zahradě a v stínu stromů; hráč o duše jest v dalekých cizích zemích, často sám a sám jako Robinson nebo odvážný skaut. Je-li krás– ný život uskutečněním krásné myšlenky, jest život misionáře z nejkrásnějších! Rozumíte mi, nejedná se o pohodlí, které jest snad ideálem buržoa, ale život obětavý vyššího slohu, kde v závodění o duše často jest krev výkupným. Tak v Cíně zahynulo během posledních pěti let 30 misionářů násilnou smrtí. Proč by se i u nás nenašlo několik ohnivých srdcí pro tak vznešený cíl? Ve své pošetilosti budu mluvit o sobě, laskavě mi promiňte. Byl jsem v kvartě a ni– čím nevynikal, leč snad svou krátkodechostí. Jednoho večera před rudýin věčným světlem v seminární ka– pli kroměř-ížského gymnasia, za duchovních cvičení, dávaných jedním důst. Otcem z Velehradu, jsem já, nehodný, slyšel hlas, vyzvání, abych odešel do misií. Vyšlo slunce ideálu. Milost Boží velká, která působí chtění i dokonání. Byl bych býval padouch, zbabělec a zrádce, kdybych toho hlasu ~ nebyl poslechl. Vzdor všem svým slabostem mi Pán Bůh milost apoštolátu neodňal a vedl mne do vnitřní Cíny. Snad i někdo z Vás, kteří čtete tyto řádky, uslyší ten hlas. Kdy? 18