DESET LET ZA ČÍNSKOU ZDÍ

V den prvního sv. přijímání.

které všichni přistoupili ke stolu Páně, je zapalovali před branou misie. O ll . hod. byl společný růženec, na to všichni přišli pozdravit misionáře, napřed žáci a žákyně, jichž je na 70. V zahradě misie je několik ovocných stromů, mezi nimiž jeden zvláštní druh, čínsky zvaný pi-pa, jehož jakoby voskové květy zdobí strom za nejkrutějších mrazů a často bývají pokryty sněhem v prosinci a v lednu. Plody uzrávají nyní v květnu, třesovité na koncích větví, žlutočervené, šťav­ naté, natrpkle chutnající, každý má několik silných pecek. Dosud byli žáci ve škole velmi hodní a poslušní a přes silné pokušení nikdo na plody nesáhl. Dnes ve svátek je čekala odměna. Dva nejobratnější se vyšpl– hali do koruny stromu s košíky a natrhali těch krás– ných · narůžovělých plodů. Mimo tg jsem jim koupil za 2 dol. koláč:ů ~jakýchsi knedlíků, do nichž se dá– vá cukr; to je velká pochoutka čínské drobotiny. Na– stalo dělení, po dvou přicházeli a odnášeli si svůj po– díl. To bylo radosti ... a olizování! - Po obědě jsme vyšli s křesťany i se žáky za hradby města jižní bra– nou do krásné, májově hýřící přírody. Chtěl jsem vi– dět, jak vyznačili před několika d1;1y budoucí silnici za městem, probíhající údolím a podél řeky Jang-tse- 43