DESET LET ZA ČÍNSKOU ZDÍ

omítka na stropě z velké části odpadla. Kostel je rov– něž v ubohém stavu, ale přece dosti obstojný, takže jsem tam mohl od počátku sloužiti mši svatou a pře­ chovávati Nejsv. Svátost. Představení přeložili mne sem pro nemoc, jíž jsem, následkem útrap spojených s misijní činností v rozsáhlém kraji podlehl a kon– cem r. 1933 po tři měsíce léčil v Šang-hai. Kdybych byl nucen opustiti Cínu a odjet do Evropy, nevím, bylo-li by mi možno opět se vrátit a tak by byl můj život přelomen v polovici. Tak dlouho jsem již v Cíně, na vše jsem zvykl, znám řeč, lidi i zvyky a tak bych v Evropě nebyl »doma«. Přijel bych nemocen, nevím zda by se našel lékař, který by mne uzdravil. Měl jsem sprew (sprů), čili tropické afty, spočívající v tom, že sliznice zažívacích ústrojů je potažena jakousi hou– bovitou pokožkou, která znemožňuje zažívání, násled– kem toho nastává všeobecné vysílení končící smrtí. Nemoc ta vyskytuje se pouze v tropických krajích a v Cíně. Její oblast nepřesahuje severní výšku vele– toku Jang-tse-kiangu. Mnoho našich misionářů a mi- · sijních sester zemřelo na tuto nemoc, která má zvláště zhoubné následky po 50. roce života. Díky Pánu Bohu jeden německý lékař v Šang-hai, Dr. Blum~nstock · (z Mnichova), který působí již 20 let v Cíně a sám na sobě tuto nemoc vyléčil, patřičnými léky a dietou chod mé nemoci zastavil, nastalo zlepšení, takže mi bylo možno vrátil se zpět do čínského vnitrozemí, ne však již do bažinatých krajů v Nan-čang, nýbrž do hornatého kraje Pengtsch. Jak bych vám popsal ten zdejší kraj? Město Pengtsch má asi 15.000 obyv., leží na jižním břehu Jang-tse-kiangu, v kotlině pouze k sev,eru otevřené, kolkolem. ční vysoké hory. Jest to vlastně vyhaslý jícen staré sopky, neb na skalnatých bocích znamenati ještě černé vrstvy zkamenělé lávy. Když jsem před rokem vystoupil z parníčku, který mne přivezl z města Cin-kiang, kde jest sídlo našeho misijního pana biskupa, stařičkého Msgre Dumond · (rodem z Lyonu, který se letos dožívá 74 let věku, z toho ztrávil 45 let v Cíně!) a po prvé vstoupil na zdejší půdu, co na mne učinilo nejsilnější dojem, byla všude ta spousta kamení. NadJang-tse-kiangem strmí vysoké skalní stěny, před městem uprostřed veletoku 54