DESET LET ZA ČÍNSKOU ZDÍ

hoří věrou, nadějí a láskou, jsouce přetavovány v ke– límku lásky Boží; ctí, milují a vroucně přijímají svá– tostného Spasitele, denně se modlí růženec. Pengtsch 1934 listopad. POUTNÍ MÍSTO MATKY BOŽÍ V TON-GLU V severní Číně, prov. Ropou, jest známé městečko Ton-glu, které si vyvolila Naše Milá Paní Čínská za poutní místo, prokázavši tam nesčetné milosti čín­ ským křesťanům již za boxerského povstání r . 1900. První pout byla uspořádána dne 7. května 1929. Zúčastnili se ji tři biskupové (Msgr. Montaigne, Msgr. de Vienne a Msgr. Sun, čínský apošt. vikář z Anko), 33 misionářů a 10.000 křesťanů. Počátek to velmi slibný, pln víry a nadšení. Zvláště hluboce působilo na poutníky procesí s Nejsv. Svátostí, které se po prvé ubíralo ulicemi Ton-glu, ozdobenými prapory s nápisy, hlásajícími chválu a milosti Panny Marie. Před kostelem, na volném prostranství, bylo kázání o účelu a užitku pouti k Matce Boží do Ton-glu. Květen r. 1930 přivedl do Ton-glu 10 velkých poutí z 32 misií, 60 kněží-misionářů, 15.000 věřících. Bylo již 9 procesí s Nejsv. Svátostí. Zúčastnil se též apoš– tolský delegát v Číně Msgr. Celso Constantini, Msgr. Montaigne a dva čínští biskupové Msgr. Sun a Čeng. V květnu r. 1931 bylo 13 poutí z 36 misií, 12 pro– cesí s Nejsv. Svátostí, 65 misionářů a 25.000 věřících. Jak vidno, účast každoročně mohutní. Přípravou na poutě bývá několik měsíců předem zaslaný pořádek poutí jednotlivým misijním okresům. Misionáři a křesťané se dávají do práce: Pořizují se listiny účastníků, připravují se šaty, prapory a lam– piony, cvičí se zpěvy a hudba. V den pouti se přijí­ mají svátosti a po shromáždění začíná cesta pěšky nebo na vozech, s vlajícími prapory. Po celou dobu se konají modlitby. Osadami se prochází průvodem s kří­ žem v čele, hudba hraje, děti zpívají. Někdy se v o– sadě procesí zastaví a některý poutník vysvětluje sbě­ hlým se pohanům účel a význam pouti k Matce Boží 57