DESET LET ZA ČÍNSKOU ZDÍ

do Ton-glu. Vyskytne-li se cestou křesťanská osada, poutníci vstoupí do kaple, pomodlí se a s radostí se– známí se s novými křesťany v místě. Dospěvše do Ton-glu, zastaví se poutníci před osa– dou. Skupina křesťanů z Ton-glu vyjde je přivítat a všichni za zpěvu písní a litanií jdou se poklonit Nejsv. Svátosti do kostela a pozdravit Naši Milou Paní Čín­ skou za radostného hlaholu zvonů. Poutníci tráví celý čas v kostele, sotva vyjdou pro nutné občerstvení, modlí se růženec, konají křížovou cestu. Ráno se slouží slavná mše sv. s kázáním, dopoledne jest křížová ces– ta, odpoledne růženec a procesí s Nejsv. Svátostí. Všichni se chtějí zpovídat, bohužel nedostatek kněží toho mnohým nedovoluje. Nejdojemnější jest průvod s Nejsv. Svátostí. Za kří­ žem jdou školní děti a křesťané, za Nejsv. Svátostí kněží, družičky a ženy. Každý oddíl má své korouhve a prapory s čínskými nápisy na počest Matky Boží a Jejího Syna. Průvod jde vesnicí za zpěvu a modlení, v pěkném pořádku, což bylo s počátku nesnadné, jeli– kož Číňané jsou zvyklí při průvodech na hluk a nepo– řádek. Při návratu jest vystavena Nejsv. Svátost před vchodem do kostela a všichni poutníci klečí v kruhu na volném prostranství. Kněží se modlí vzývání a prosby za církev, za Čínu, za pohany a za nemocné . .. , hlasitě a vroucně zní na konec vyznání víry. Jaký to vznešený okamžik, kolik milostí a kolik slz padá v ty chvíle! I pohané přicházejí a mimoděk padají na ko– lena. Hmotná otázka a noclehování byly dlouho překáž­ kou putování do Ton-glu, které jest pouhou vsí s 4000 obyvateli, z nichž je 3200 křesťanů. Není hostincu, neb » hotelů« ! Noclehárny jsou jen mizerné chaty. Všichni poutníci tudíž bydlí a jsou stravování v misii za nepatrný poplatek 0"10 čínského dolaru denně (asi 2 Kč!). Z toho_misie nezbohatne, naopak jest to vel– kou obětí, než jest naděje, že se časem vše zařídí. Když denně přicházejí sta a tisíce poutníků, možno jen prozatímně nejnutnější poříditi. Padesát místních křesťanů jest dnem i nocí k disposici poutníkům, aby jim zařídili, če.ho třeba. Co starostí působí misionáři ten denní nával, netřeba podotýkati. 58