DESET LET ZA ČÍNSKOU ZDÍ

Téhož dne po obědě u J. E. misijního p. biskupa jsem odjel na jednoplachetní lodi s nákladem rýže. Bylo krásné podzimní odpoledne. Ruch přístavu, kde kotvily lodi čínské, anglické, americké a japonské, poznenáhlu zanikal v dálce jakoby v nesmírné hla– dině Jang-tse-kiangu, v níž se odrážely paprsky za– padajícího slunce. K večeru počal protivný vítr, což ztěžovalo plavbu, bylo třeba veslovati. Lodník, trápen jsa malarií, řídil pouze kormidlo; byl neschopen jiné práce. Zdvihání a spouštění plachty na 5 m vysokém stožáru a veslování zastával pc>mocník a žena lodní– kova, statná Cíňanka, pravá mužatka, matka tří buc– latých dětí od 1-5 let. Zasnul jsem, jak ta žena po celé hodiny neúnavně veslovala 4 metry dlouhým veslem, silným jako trám. Za soumraku jsme dospěli před Rukou (= ústí je– zera) . Bylo nám však překonati velmi prudký proud, jímž se všechny řeky provincie Kiangsi (asi 180.000 km 2 s 25 miliony obyv.) vlévají do Jang-tse-kiangu. Takových provincií protéká Jang-tse-kiang šest na svém horním a tři na svém dolním toku! Někdo obdi– vuje kanalisaci našich moderních měst, krtčí, pod– zemní práci --:-jak podivuhodná jest však kanalisace řízená Prozřetelností, která již po staletí odvádí vody těchto nesmírných krajů. V přístavu v Rukou jsme přistáli za tmy; odešel jsem do tamní misie na noc. Cínský kněz nebyl doma, byl na misiích na venkově. Ráno ještě před svítáním vrátil jsem se na loď, právě když vojáci otvírali brány města, které se každé noci uzavírají. Byl velmi ci– telný chlad, vanul břitký větřík. Tetelil jsem se zi– mou, schoulen na dně lodi, na přídi. Vycházející slun– ce vrhalo dlouhé paprsky na širokou hladinu J ang– tse-kiangu, modré páry se zdvíhaly až daleko na ob– zoru. Na protějším břehu stály osamělé chatrče, ko– lem nichž jsem šel v květnu, prchaje před komunisty, Menší i větší lodi šinuly se po hladině a jejích kolmo čnějící různobarevné plachty se zdály jako složená křídla obrovských motýlů. Tak jsme pluli po celý den po proudu Jáng-tS'e-kiangu za\ pravidelného houpání a kolébání. Jang-tse-kiang, po němž jsme jeli, mi připadal jako 61