DESET LET ZA ČÍNSKOU ZDÍ

U malomocných v Číně.

svou pověst . Tím Číňany učiti nemohou, jsou jim jen k posměchu a pohoršení. Došlo to tak daleko, že jméno Evropanka »Jang-p'o-tse« značí tolik co lehká, nemravná ženština! Zvláště Rusky mají velmi špat– nou pověst! Nejednou jsem viděl tak lehce oděné Rusky, kterým se Číňané na potkání veřejně posmí– vají. Číňanky chodí vždy vzorně, slušně oděné. Tak jsem uvažoval, jak dle nadějí a tužeb idealistů má Rusko v Asii a hlavně v Číně »velké poslání . .. « Bohu budiž žalováno, to poslání jest prozatím jen posláním zkázy a ničení v hmotném a mravním ohledu, ať již je to rudou propagandou, která natropila tolik zhoub– nebo mravní nevázaností v přístavech a městech čín­ ských. Ti »pohané« zde nejsou Číňané, ale běloši .. . Do Čin-kiang jsme dospěli o ll. hod. v noci za prudkého, studeného deště. Druhého dne jsem vyhle– dal svého obchodníka s rýží; pozlacený štít jeho skladiště se honosí nápisem: »yung-ngau« = »věčný mír«. Jest to obchod ve velkém; má asi 30 příru­ čích a dohazovačů. Kupuje celé lodě rýže, které stojí v dlouhých řadách na břehu Jang-tse-kiangu, kde se hemží na sta nosičů vyloďujících neb nakládajících rýžL Denně prodá 500-600 nůší, což činí 7.000-8 .000 65