DESET LET ZA ČÍNSKOU ZDÍ

»tvář«, neboť projevovati nemístně a příliš prudce své city, neovládati se, jest znakem slabosti. Proto Cí– ňan vždy, za všech okolností se snaží zachovati ledo– vý klid. Potkal jsem jednou hasiče, nesoucí stříkačku a ha– dice, šli hasit oheň. Nespěchali však, šli vážným, slav– nostním krokem. U nás za takové příležitosti se nejed– nou strhají koně. Casto jsem již volal do misie čínského lékaře k ne– mocným sluhům, z nichž dva během posledních let zemřeli. Lékař se dostaví, ale nejde hned k nemoc– nému, který sténá na svém loži. Cínský zvyk velí, že s.e musí panu lékaři předložiti šálek čaje a nabídnouti dýmka. Když popil čaje a pokouřil, odebere se k ne– mocnému a vykoná obvyklou prohlídku. Spočívá v po– zorování jazyka nemocného a dlouhém, až půlhodi­ novém zkoumání tepny na ruce, podle jejíhož tlukotu usoudí na příčinu nemoci a předepíše lék; recept vy– kazuje až 30 různých léků, bylin, kořenů, prášků, které se svaří a nemocnému předloží. Za jedné okolnosti i stará Cína jednala s chvatem, totiž při popravě zločinců. Průvod s odsouzenci vyra– zil z města časně z rána, ještě za noci, a běžel sko– kem k západní bráně, vně které bylo popraviště. Je– den z odsouzenců nesl na zádech velký katanský nůž, kterým byli zločinci sťati. Hlavy sťatých byli pově­ šeny nad vchodem městských · bran na veřejný po– strach. Toto vyvěšování hlav popravenců se děje často dosud; stává se, že zkrvavené hlavy bývají nošeny v koších po krajích, kde zločinec páchal zlo, a tak se veřejně dokazuje, že spravedlnosti bylo učiněno za– dost. Tzekiang 1933 srpen. CO ZNAMENÁ V ČÍNĚ "MÍTI TVÁŘ .. »The China Critic« psal nedávno v jednom článku velmi vtipně, · že Cína počne býti moderní, civilisova– nou zemí, až, až ... Cíňané svolí »ztratit tvář « , t. j. až budou povolnější, skromnější a ne tak hloupě hrdí. Kdo chce porozuměti Cíňanům, jejich jednání a na– lézti pravé pohnutky činů, jinak nepochopitelných, musí důkladně pochopiti zásadu, že v Cíně je třeba 87