DESET LET ZA ČÍNSKOU ZDÍ

vot věčný! Kdo pomůže? Malé čerstvě zelené sazeničky rostou a mohutnějí, neboť mají kořeny v bahnité půdě a ohřívány jsou silným sluncem zdejších krajů, takže za nedlouho pole jsou zelená a hustá připomínajíce naše obilí, když dospěje do polovice vzrůstu. Rýže ne– roste výše. Nastává doba pletí, rovněž namáhavá práce. Tu jest třeba po kolenách ve vodě prolézati řádky a vytrhávati plevel. V této době-červnu a čer­ venci - jsou obyčejně veliké lijavce, velmi blaho– dárné pro rýži. Než jest dvojí nebezpečí; někdy ne– prší dosti a sucho ohrožuje rýži. Na záchranu čerpají vodu z řek a kanálů jakýmisi žentoury, pohaněnými buvoly. Voda se vytahuje dřevěným kanálem, kterým probíhá řetěz s dřevěnými lopatkami, a tak voda stále teče s horního konce do rýžového pole. Mnohdy jest čerpadlo poháněno nohama šlapajících, kteří tak celé dny šlapají ozubená kola. Když prší příliš, čerpadlo se obrátí a voda se pumpuje z pole, aby se zabránilo druhé pohromě : nadbytku vody. Je-li však povodeň, která zatopí byť i na krátkou dobu konečky rýže, žeň je ztracena, udusí se pod vodou. Aby měli vždy do– statek vody, Číňané velmi dovedně přivádějí vodu, takže i na úpatí hor jsou rýžoviště jako veliké schody. Konečně v srpnu a v září jest žeň, dříve či později, podle druhu rýže. Neužívají kos ani žacích strojů, nýbrž malých srpů ; posekanou rýži vážou do malých snop– ků, které se skládají do kupek a za nedlouho mlátí. Mlátí se na poli samém, kam přinesou velký koš z bambusového pletiva a snopy do něho jednoduše o– tloukají. Zrnka sebrané rýže prosívají a suší na vel– kých plochých koších okolo příbytku, potom v pyt– lích dopravují do mlýnů, kde není mleta, nýbrž pouze oloupána z plev, asi jako u nás ječmenné kroupy. Tak se dobývá ta pěkná bílá rýže, jak ji každý zná; než co stojí práce a námahy její pěstění, to si u nás v suchých kra– jích těžko představíme. Venkované v Číně mají nohy velmi často opuchlé jako plné měchy, pro stálé bro– dění ve vodě a v blátě na rýžových polích. Zajímavo jest, že rýže má v čínštině více jmén. U nás je žito nebo pšenice vždy žitem neb pšenicí, ne tak rýže v Číně. Když se seje, jmenuje se »yang«.; když roste, »WO«; zrnka se nazývají: »mi« a když se jí, říká se jí 94