SBORNÍK 66 SVOČ 2016

Kč. V tu dobu je však již kupní smlouva mezi A a B na spadnutí. A si je sice velmi dob- ře vědom lukrativní nabídky C, přesto však nechce vyjednávání s B na poslední chvíli přerušit. Kolo už ostatně na žádost B v určitých ohledech upravil (doplňky v hodnotě 200,- Kč). B si však nakonec koupi kola rozmyslí a nadto při poslední návštěvě pro- dejny zavadí o jedno z kol, čímž způsobí A škodu v hodnotě 3 000,- Kč. C v té době již ztratil o bicykl zájem. Negativní škoda A v takovém případě představuje zbytečnou přestavbu kola (200,- Kč) a ušlý zisk, který by získal za prodej kola C (2 000,- Kč). Pozitivní škoda (zisk, který by obdržel při podpisu smlouvy s B) představuje 600,- Kč. Od těchto dvou typů škod je třeba oddělovat tzv. Erhaltungsinteresse , tedy škodu na právem chráněných zájmech A (poničené kolo), která se v našem případě rovná výši 3 000,- Kč. 2. Rozsah odpovědnosti za škodu v zahraničních právních řádech V předchozí kapitole došlo k vymezení základních pojmů spojených s možnými následky porušení § 1729 odst. 1 OZ. Následuje otázka, jaký konkrétní následek bude s naplněním podmínek odpovědnosti spojen. Co je v tomto ohledu nesporné, je exis- tence povinnosti nahradit škodu. Co však již zcela zřejmé není, je rozsah nahraditelné škody vymezený dle § 1729 odst. 2 OZ. Vzhledem k významu této problematiky považuji za vhodné nejprve ve stručnosti nastínit, jak se k náhradě škody a jejímu rozsahu staví v pro nás směrodatných zahraničních právních řádech. Obecně lze určit 3 přístupy: (i) náhrada negativní škody; (ii) náhrada negativní škody omezená výší pozitivní škody; (iii) náhrada pozitivní škody. Ve většině států přitom převažuje náhrada negativní škody 28 , popř. omezená výší škody pozitivní. 29 Německá doktrína není ve svém přístupu zcela jednotná. BGB v některých přípa- dech výslovně rozsah náhrady škody upravuje. Kupř. v případě následné neplatnosti projevu vůle dle § 122 BGB má osoba, která v jeho platnost důvěřovala, právo na ná- hradu škody negativní, nikoliv však v rozsahu, který převyšuje její zájem na validitě jednání. Pro situaci vyjednávání o smlouvě nicméně BGB obdobné ustanovení neob- sahuje. Obecně je přijímáno, že je-li v případech bezdůvodného ukončení negociace odpovědnost dovozena, má být poškozenému hrazena škoda v rozsahu jeho důvěry v uzavření smlouvy, tedy v rozsahu škody negativní. 30 Hradí se přitom zbytečně vyna- ložené náklady i škoda ve formě ušlého zisku z nemožnosti uzavřít jiný obchod. 31 Spor nicméně panuje o tom, zda má dojít k analogické aplikaci § 122 BGB, tedy zda má být

28 BAR/CLIVE, op.cit., s. 252. 29 Viz níže. 30 PALANDT, op.cit., s. 485 nebo BITTNER, op.cit., s. 253. 31 BITTNER, op.cit., s. 253.

201