SBORNÍK 66 SVOČ 2016

výše negativní škody omezená na výši škody pozitivní. Grüneberg 32 nebo Emmerich 33 tvrdí, že omezení se v tomto případě neuplatní. Totéž plyne i z judikatury BGH. 34 Löwisch 35 nebo Ackermann 36 naopak požadují, aby i v případě předsmluvní odpověd- nosti byla náhrada negativní škody omezena rozsahem škody pozitivní. Argumentují mj. tím, že poškozený nemůže být postaven do lepší situace, než do níž by se při uzavření smlouvy dostal. 37 Mimo stojí škoda odpovídající Erhaltungsinteresse , neboť ta se hradí v plném rozsah u. 38 K odstranění zjevných nespravedlností slouží možnost spoluúčasti poškozeného na škodě (např. nepřiměřeně vysoké výdaje). 39 Rakouská právní věda dochází k závěru, že v případě culpa in contrahendo má být poškozenému hrazeno to, co odpovídá jeho negativní škodě. Soud by mu proto měl přiznat náhradu zbytečně vynaložených nákladů, stejně jako ušlý zisk v podobě ne- možnosti uzavřít jinou smlouvu. 40 Jak ale tvrdí Welser 41 nebo Koziol, 42 hrazená škoda nesmí zpravidla přesahovat (hy- potetický) zisk, který by poškozený obdržel, kdyby k uzavření smlouvy došlo. 43 Z to- hoto omezení jsou však opět vyňaty škody v podobě Erhaltungsinteresse . 44 Stejně jako v Německu lze zároveň v určitých případech použít i institut spoluúčasti poškozeného. 45 3. Rozsah hraditelné škody v evropských unifikačních projektech Jistou inspiraci lze hledat i v unifikačních projektech. Pro výklad občanského zá- koníku by měl být směrodatný Evropský zákoník o smlouvách, který byl inspirač- ním zdrojem nové úpravy předsmluvní odpovědnosti. 46 CEC reguluje rozsah náhrady škody explicitně v čl. 6 odst. 4. V případě, že strana v rámci kontraktačního procesu nejedná v souladu se zásadou poctivosti (tedy mj. ukončí vyjednávání o smlouvě, aniž k tomu má spravedlivý důvod – čl. 6 odst. 3), musí poškozenému nahradit škodu, 32 PALANDT, op.cit., s. 485. 33 KRÜGER, op.cit., § 311, m.č. 186. 34 Srov. rozhodnutí BGH ze dne 25. 5. 1977, sp. zn. VIII ZR 186/75. 35 BITTNER, op.cit., s. 254, 36 ACKERMANN, T. Der Schutz des negativen Interesses: zur Verknüpfung von Selbstbindung und Sanktion im Privatrecht. Tübingen: Mohr Siebeck, 2007, s. 520-521. 37 BITTNER, op.cit., s. 254. V ojedinělých rozhodnutích lze tento přístup nalézt i v německé judikatuře – srov. rozhodnutí RG ze dne 22. 6. 1936, sp. zn. IV 75/36. 38 http://www.staff.uni-marburg.de/~mand/Materialien/HaftRSS2006/Grundbegriffe_Allgemeines_ Schadensrecht.pdf 39 BITTNER, op.cit., s. 254. 40 KOZIOL/WELSER , op.cit., s. 289-290. 41 WELSER, R. Vertretung ohne Vollmacht: zugleich ein Beitrag zur Lehre von der culpa in contrahendo. Wien: Manz, 1970, s. 141. 42 KOZIOL, H., RUMMEL, P. ed. Österreichisches Haftpflichtrecht. Bd. II, Besonderer Teil. 2. Aufl. Wien: Manz, 1984, s. 65. 43 Nově lze totéž dovodit z § 1019 ABGB, který kopíruje § 122 BGB. 44 KOZIOL/RUMMEL, op.cit., s. 64.

45 Rozhodnutí OGH ze dne 22. 3. 2005, sp. zn. 10 Ob 10/05a. 46 Důvodová zpráva k NOZ (konsolidovaná verze), s. 432.

202