SBORNÍK 66 SVOČ 2016

jako pouhého nahraditelného kolečka mechanicky počítajícího náklady a výnosy 50 , ovlivnilo i soudobé hodnoty. 51 Trendy posledních let však, zdá se, situaci mírně obrací. Konkurenční boj v podobě „války proti všem“ je již na ústupu. Globalizace a dopady produkce na životní pro- středí nutí obchodníky ke stále větší spolupráci 52 , „neboť skutečnost je taková, že vyhrát chtějí všichni.“ 53 Ukazuje se navíc, že slušná a společensky odpovědná strategie podni- ků 54 je prokazatelně prospěšná a výhodná 55 i z pohledu ekonomického, neboť v důsled- ku šetří náklady 56 všem zúčastněným. Lze tedy shrnout, že slušnost, jakožto předpoklad sociálního života, je nepochybně relevantní v jednání každého člověka. Obchodní vztahy v tomto nejsou výjimkou, i ony samy z podstaty na slušnosti staví. Zatímco v obecném soukromém právu je však tento význam slušnosti obecně reflektován a uznáván ve formě pravidel ekvity, v právní regulaci obchodování jakoby toto připuštění vzbuzovalo pro jejich specifika někdy jisté obavy. V další části této práce se na tyto poznatky pokusím navázat. 2. Projevy slušnosti jako ekvitní zásady v obchodních vztazích 2.1 Úvodní přehled Výše zmíněné úvahy nad slušností by zůstaly veskrze teoretickým rozjímáním bez většího smyslu, kdybych se v práci nepokusil o vymezení jejího skutečného aplikač- 50 ŠMAJS, op. cit., s. 54. 51 K tomu srov. FROMM, E. Mít nebo být?. Praha: Naše vojsko, 1992 či BAUMAN, Z. Tekutá modernost . Praha: Mladá fronta, 2002. Pregnantně tento posun vyjadřuje též výrok spoluobviněného J. Ackermanna v tzv. kauze Mannesmann, v níž šlo mj. o neoprávněnou výplatu rekordních prémií, a který prohlásil: „Německo je jedinou zemí, kde ti, kdo jsou úspěšní a vytvářejí hodnoty [tedy ekonomické] , jsou za to posta- veni před soud.“ 52 „Konkurence budoucnosti se budou trochu podobat soutěžím v kolektivních sportech, v nichž panuje současně soupeření i spolupráce. Můžete jít na zápas a hlasitě podporovat různé týmy a přesto být po zápase kamarádi.“ K tomu srov. THUROW, cit. dle ŠMAJS, op. cit., s. 120. To lze doložit kupř. na navenek proklamo- vaných rivalech, společnostech Apple a Samsung, kteří však ve skutečnosti poměrně úzce spolupracují. Dále srov. THOUMRUNGROJE, A. The effects of globalization on marketing strategy and performance [online]. Ann Arbor: Washington State University, 2004 [cit. 10. 3. 2016]. Dostupné z: http://bit. ly/1QUF8lG 53 Srov. LÉKO, I. Všichni milují soutěž. Opravdu? Lidové noviny, 12. 2. 2016, s. 8, a GIBSON, R. Nový obraz budoucnosti . Praha: Management Press, 1998, s. 231. 54 Řeč je o tzv. corporate social responsibility (CSR), dobrovolném závazku určité společnosti angažovat se v celospolečensky prospěšných zájmech. 55 Výsledkem dlouhodobého pozitivního působení určité společnosti na trhu (nejedná se jen o kvalitu výrobků) a výrazem jejího společensky odpovědného chování (CSR) je tzv. goodwill. Na soudobém tzv. trhu tlaku tvoří roky budovaná dobrá pověst jednu z nejvýznamnějších složek hodnoty celé společnosti. Mezi společností a jejími zákazníky mohou mnohdy vzniknout až citové vazby. Jako ukázkový příklad lze uvést zejm. spol. IKEA, ale dále i mnohé regionální společnosti, které jsou místní obyvatelé a zákaz- níci ochotni podporovat navzdory vyšším nákladům. 56 Pokud si strany nedůvěřují, smlouvu je přirozeně možné i tak uzavřít a její splnění vynutit, ovšem za cenu dodatečných zajišťovacích a jiných prostředků, což zvyšuje pro obě strany její transakční náklady.

227