SBORNÍK 66 SVOČ 2016

do ringu“ a přinucen k hledání nových a účinnějších prostředků, jak nalákat zákazníky právě k sobě. 128 I tento střet v podobě hospodářské soutěže ovšem přirozeně musí mít hranice a poněvadž neoliberalistický ideál svobodné a účinné soutěže, jejíž hlavní pře- kážkou je zákonodárství 129 , se ukázal jako vesměs nefunkční, připadla úloha zajištění slušnosti a řádu v ní právu. Pojem „dobré mravy soutěže“ neznamená totéž, co „dobré mravy“ obecně. Přídavek „soutěže“ zřetelně zdůrazňuje, že při konkurenčních bojích platí jiná pravidla morálky či slušnosti. 130 Jejich vztah lze charakterizovat jako dvě množiny s určitým průnikem. 131 Cílem dobrých mravů soutěže sice je chránit hospodářskou soutěž pro její ekonomic- kou důležitost, potíráním zákeřného, podvodného či parazitujícího chování 132 však zároveň nepřímo poskytuje ochranu i slušnosti jako takové. Rozpor s dobrými mravy soutěže je jednou ze tří podmínek generální klauzule ne- kalé soutěže. Na rozdíl od zásady dobrých mravů a poctivého obchodního styku, které korigují spíše smluvní vztahy, se ochrana proti nekalé soutěži uplatní na jakékoliv sou- těžní (tedy v prvopočátku i mimoprávní ekonomické) vztahy, což z ní dělá jednoho z nejvýznamnějších „strážců“ slušnosti v celém obchodním právu. 3.3 Zásada ochrany slabší strany Ochrana slabší strany představuje patrně nejvýznamnější vývojový trend současného soukromého práva. 133 Po prvotním soustředění zejména na nájemce a spotřebitele, se postupně začíná explicitně vtahovat i do sféry komercialistické, tedy na vztahy B2B, v nichž bývají typové znaky slabosti nalézány především u malých a středních podnika- telů. Občanský zákoník věnuje ochraně slabší strany hned několik ustanovení s dosa- hem na podnikatele, přičemž nejvýznamnější je patrně § 433, odst. 1 zakotvující gene- rální klauzuli ochrany slabšího spočívající v zákazu zneužití silnějšího postavení k „vy- tváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.“ Zákaz zneužívání ekonomické závislosti ve vztazích B2B samozřejmě není žádným vynálezem nového kodexu. Podstatou jde o derivát obecných ekvitních zásad dobrých mravů a poctivosti 134 , v judikatuře tak nalézal odrazy i přes absenci výslovných ustanoveních v zákoně 135 . Nové zákonné za- 128 ONDREJOVÁ, D. Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži . Praha: Wolters Kluwer, 2010, s. 10. 129 BEJČEK, J. Soutěžní politika a fúze v evropském kontextu . Brno: Masarykova univerzita, 2010, s. 14. 130 ONDREJOVÁ, D. Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku: komentář . Praha: C.H. Beck, 2014, s. 42. 131 Srov. sbírka Vážný 12.336, sp. zn. Rv I 1625/31. 132 Usnesení MS v Praze ČR, sp. zn. 8 A 71/2012. 133 BEJČEK, J. Soukromoprávní ochrana slabšího obchodního partnera [online]. Bulletin advokacie, Praha: Česká advokátní komora, 2015 [cit. 4. 3. 2016]. Dostupné z: http://bit.ly/1U2clC4 134 Tamtéž. 135 M. Tichá označuje tři situace, v nichž se projevoval: tzv. katalogové podvody, smlouvy o dodávkách v tzv. síťových odvětvích a dodavatelské smlouvy mezi dodavateli a obchodními řetězci. Srov. TICHÁ, M. Dodavatelské smlouvy a ochrana před tzv. adhezními smlouvami [online]. Obchodněprávní revue 3, 2015, C.H.Beck [cit. 4. 3. 2016]. Dostupné z: http://bit.ly/21s1rnG a kupř. rozsudek NS ČR, sp. zn. 23 Cdo 2184/2007.

238