SBORNÍK 66 SVOČ 2016

vat následujícím grafem, který znázorňuje kolik aplikací je šířeno pod konkrétními veřejnými licencemi. 31 Graf č. 1

Veřejné softwarové licence můžeme dělit na permisivní, licence se slabým copylef- tem a licence se silným copyleftem. Toto rozdělení je zjednodušením poměrně ná- ročné problematiky, protože bude vždy záviset na konkrétních podmínkách licence. Zařazením do jedné z těchto kategorií můžeme však alespoň ex ante odhadnout, jaké základní charakteristiky bude ta která licence vykazovat. 4.1.1 Permisivní licence Tyto licence jsou někdy také označovány jako akademické licence 32 , „ copyfree “ nebo „ no copyleft “ licence. 33 Permisivní licence dávají uživateli nejvíce svobod pro nakládání se softwarem v po- rovnání s ostatními typy licencí, a to proto, že neobsahují copyleftové ustanovení, povinnosti připojování prohlášení o patentech, ochranných známkách a dovolují šíření softwaru prakticky bez omezení. 34 V zásadě vyžadují od uživatele jen zachování infor- mace o autorství a vzdání se odpovědnosti. Zdrojový kód šířený pod těmito licencemi může být obsažen v proprietárním softwaru, výsledný produkt může být šířen pod jinou licencí a tyto licence jsou navzájem v zásadě kompatibilní (viz 4.2. Vzájemná 31 Údaje uvedené v Grafu č. 1 jsou sebrány z internetové stránky https://sourceforge.net/directory/os:win- dows/ ke dni 15. 4. 2016. Sourceforge je jednou z nejznámějších platforem pro sdílení open-source obsahu. 32 MANN, R. J. Commercializing Open Source Software: Do Property Rights Still Matter. Harvard Journal of Law & Technology . 2007, roč. 20, č. 1, s. 5. 33 SHEMTOV; WALDEN, ref. 5, s. 78. 34 Tamtéž, s. 76.

282