SBORNÍK 66 SVOČ 2016

sudků týkajících se FOSS, tentokrát z pera amerických soudců, je rozsudek United States Court of Appeals for the Federal Circuit, populárně označován jako Jacobsen v. Katzer. 25 Na těchto rozsudcích můžeme prakticky demonstrovat rozdíly v nazírání na autorské právo a licence v angloamerické a evropské právní kultuře. Americký soud se zaměřuje převážně na monetární souvislosti a na to, zda se jedná o zásah do smluv- ního nebo autorského práva, německý soud naopak důkladně analyzuje otázky, jakými jsou osobnostní práva autora a práva uživatelů vyplývající z licence. 3.2 Rozhodné právo Vývojář z Prahy se rozhodne zapracovat kód šířený pod licencí GNU AGPL v. 3 do své aplikace, která se má dle jeho názoru stát „ best-sellerem “ a otřást softwarovým světem. Aplikaci chce samozřejmě prodávat za úplatu a zveřejnění zdrojového kódu k aplikaci by zmařilo jeho aspiraci na vysoký výdělek. Aplikace je s velkou slávou uvedena na trh, avšak místo hrnoucích se objednávek vývojáře kontaktuje autor pů- vodního softwaru, americký občan bydlící v New Yorku, protože se dozvěděl, že český vývojář porušil licenční podmínky tím, že nezveřejnil zdrojový kód k aplikaci. Dle jakého práva se bude řídit spor z porušení ustanovení veřejné licence? Většina veřejných licencí neobsahuje volbu rozhodného práva, protože jsou tyto li- cence zamýšleny býti univerzálním nadnárodním dokumentem. 26 Pokud dospějeme k závěru, že rozhodným právem bude právo České republiky, vycházíme z doktríny lex loci protectionis , neboli z principu teritoriality autorského práva, který je v české i v zahraničních jurisdikcích široce akceptován. 27 Tento závěr je podpořen i ustanovením čl. 5 odst. 2 RBÚ. Můžeme také vycházet ze ZMPS, konkrétně z § 80: „ Práva duševního vlastnictví se řídí právním řádem státu, který tato práva přiznává a poskytuje jim ochranu .“ Jiným způsobem určování rozhodného práva k nehmotným statkům je doktrína „ lex loci origines “. Dle této teorie je rozhodné právo určeno místem původu nehmotného statku. 28 Doktrína „ lex loci origenes “ se však prozatím příliš neuplatňuje. 29 4. Veřejné softwarové licence 4.1 Typy veřejných softwarových licencí (zobecnění) 30 FOSS licencí je velký počet (viz 2.2. Jsou Open Source Software a Free Software sy- nonyma? (Free Software Foundation v. Open Source Initiative)), v praxi jsou nejčastěji využívány licence BSD, MIT, Apache, MPL, LGPL a GNU GPL, jak lze demonstro- 25 Fed. Cir. 2008. 26 ŠTĚDROŇ, B. Ochrana a licencování počítačového programu . 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. s. 69. 27 TŮMA, P. Smluvní licence v autorském právu . 1. vyd. Praha: Beck, 2007. s. 136. 28 ŠTĚDROŇ, ref. 26, s. 71. 29 TŮMA, ref. 27, s. 137. 30 Pro odkazy na znění jednotlivých licencí viz 6.6. Zdroje znění veřejných softwarových licencí.

281