SBORNÍK 66 SVOČ 2016

kritizovaném nálezu 34 , kde konstatoval, že u ranějšího odchodu matek do důchodu se nejedná o projev libovůle zákonodárce a v případě zrušení daného ustanovení by byla pouze odebrána jistá výhoda ženám-matkám, aniž by tu samou výhodu nabyli rodičo- vé bez ohledu na pohlaví. Dřívější odchody do důchodu pro ženy-matky měly patrně reflektovat náročnost péče o potomky a sloužily jako odměna za „službu společnosti“. V tomto aspektu se, navzdory tvrzení Ústavního soudu 35 , jedná o celoevropský unikát – v Evropě existuje mnoho zemí, které mají rozdílnou hranici odchodu do důcho- du pro ženy a muže (kupř. Rakousko, Belgie, Estonsko, Řecko, …), nicméně žádná z těchto zemí neváže podmínku dřívějšího odchodu do důchodu na mateřství. 36 Český model tak utvrzoval stereotyp ženy-pečovatelky, nereflektoval nutně reálnou dělbu péče v rodinách a byl diskriminující vůči pečujícím otcům. Alternativou k paušálně nastaveným dřívějším odchodům žen do důchodu se jeví flexibilní nastavení odcho- du, které si jednotliví recipienti nastaví dle svých potřeb. 37 Dalším možným řešením v rámci důchodového systému je zohledňování doby péče formou tzv. náhradních dob pojištění, kam v současné době spadá kupř. péče o dítě mladší čtyř let. Tato ná- hradní doba pojištění, získaná od roku 2010, se pro nárok na starobní důchod i pro výši důchodů redukuje pouze na 80%. 3. Genderová analýza návrhu Tato kapitola je věnována feministické kritice návrhu sdíleného vyměřovacího zákla- du. Je vystavěna na dvou základních tezích reprezentujících odlišná prizmata feminis- tické kritiky – jeden mluvící ve prospěch návrhu, druhý v jeho neprospěch. Oba pří- stupy jsou vysvětleny a doplněny o návrhy případných alternativních řešení nad rámec reformy důchodového systému. Obsah této kapitoly je míněn jako sebevědomá kritika poměrně reformního a přinejmenším zdánlivě feministického návrhu, prostřednic- tvím hlubšího představení plurality feminismu. Obě úvahy vycházejí z myšlenek druhé vlny feminismu, která se na mezinárodním poli vyvinula v 60. letech 20. století. Impulzem k přechodu od první, liberální vlny feminismu, soustředící se na formální zrovnoprávnění žen (kupř. udělením volebního práva), bylo vydání knihy Ženská mystika Betty Friedan, pojednávající o krizi americ- ké generace žen, které celý svůj život obětovaly péči o domácnost, aby splnily tehdejší společenská očekávání. Friedan přichází s nyní úhelnou myšlenkou feminismu, a to propojením soukromé a veřejné sféry pod heslem „ Osobní je politické “. Jinak řečeno, pakliže legislativa nebude reflektovat situaci žen mimo veřejný prostor (kupř. otázky 34 Bližší analýza v KOLDINSKÁ, Kristina. Gender a sociální právo: rovnost mezi muži a ženami v sociálně- právních souvislostech . Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2010. Beckova edice právní instituty. S. 171. 35 Pl. ÚS 53/04, Bod 35. Ústavní soud přihlédl k tomu, že ustanovení § 32 zákona o důchodovém pojiš- tění není, jak bylo řečeno výše, z hlediska komparatistického v zemích Evropské unie výjimkou, byť i obecný trend směřuje k perspektivnímu odstranění rozdílného důchodového věku mužů a žen, o němž se diskutuje i v České republice. 36 KOLDINSKÁ, Kristina a TOMEŠ, Igor. Op.cit. S. 64. 37 SAMEK, Manuela a CREPALDI, Chiara a CORSI, Marcella a NAAF, Sandra. Op.cit. S. 5.

312