SBORNÍK 66 SVOČ 2016

domácího násilí nebo nerovné dělby práce v domácnostech, tzv. „ druhé břemeno “), zůstane příležitost žen naplnit svůj potenciál a nabytá práva ve veřejné sféře pouze iluzorní. Dříve soukromé otázky byly díky Friedan prezentovány jako problémy struk- turální, vedoucí nejen k zoufalství a nenaplnění mnohých žen, ale i mrháním jejich potenciálu na úrovni celospolečenské. 3.1 Nepřímé utvrzování genderových rolí nebo zpolitičtění osobního? Teze č. 1: Sdílený vyměřovací základ manželů, navzdory jeho genderově neutrální for- mulaci, bude sloužit jako nástroj utvrzující genderové role ve společnosti. Jak liberální, tak marxistický feminismus klade důraz na podobnost mezi ženami a muži, raději než na rozdíly mezi nimi. Jejich cílem je, aby ženám byly poskytnuty stejné možnosti všestranné účasti na společenském dění, jaké jsou poskytovány mu- žům, neboli aby účast žen odrážela jejich svobodnou vůli, nikoliv sexistický diktát společnosti. Konkrétně marxistický feminismus požaduje uplatnění žen na pracovním trhu, zvyšování mezd a zlepšování pracovních podmínek, neboť příčinu útlaku žen vidí primárně v jejich ekonomické závislosti. 38 Nahlížíme-li návrh sdíleného vyměřovacího základu v kontextu dalších opatření sociální politiky státu dopadajících primárně na ženy (nebývale dlouhá rodičovská dovolená, absence pozitivních opatření pro využívá- ní rodičovské dovolené oběma rodiči, absence předškolních zařízení, aj.), jeví se návrh jako řešení následku, nikoliv příčiny problému. Vezmeme-li v potaz, že primárními recipientkami výhod předkládaného návrhu budou ženy, neboť ony stále nesou bře- meno primárních pečovatelek a jsou tudíž zpravidla méně majetné než jejich manže- lé, musíme návrh hodnotit jako projev paternalismu utvrzující stereotypní genderové role. Podpora investice lidského kapitálu do netržních forem práce formou sdíleného vyměřovacího základu tak vytváří iluzi, že volba odejít z trhu práce, příp. účastnit se ho jen částečně (kupř. formou částečných úvazků) je ekonomicky stejně legitimní jako volba plné účasti na trhu práce a převedení břemene na druhého partnera/placené nebo veřejné služby. Pakliže by byl návrh doprovázen balíčkem feministické sociální politiky vedoucí k intenzivnějšímu zapojení žen do pracovního trhu, bylo by snazší akceptovat návrh jako autentickou snahu o zrovnoprávnění žen a mužů prostřednictvím jejich vyšší eko- nomické soběstačnosti. Alternativními návrhy by byly kroky ke snížení GPG jako zvý- šení transparentnosti v odměňování, posílení veřejných institucí péče o děti předškol- ního věku, podpora dětských skupin 39 , zvýšení peněžité podpory v mateřství na 100% 38 RENZETTI, Claire M a Daniel J CURRAN. Ženy, muži a společnost. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2003. S. 48. 39 Odborná komise pro důchodovou reformu: Návrhy opatření směřujících ke zvýšení zásluhovosti a narov- nání transferů mezi rodinou a společností . Dostupné z: http://www.duchodova-komise.cz/wp-content/ uploads/2014/12/N%C3%A1vrhy-opat%C5%99en%C3%AD-sm%C4%9B%C5%99uj%C3%AD- c%C3%ADch-ke-zv%C3%BD%C5%A1en%C3%AD-z%C3%A1sluhovosti-a-narov- n%C3%A1n%C3%AD-transfer%C5%AF-mezi-rodinou-a-spole%C4%8Dnost%C3%AD-10.-pro- since-2014.pdf. Cit. 18. 4. 2016. S. 5.

313