SBORNÍK 66 SVOČ 2016

nosti“ . 4 Jinými slovy lze konstatovat, že se jedná o situace, „v nichž vztah navenek za- ložený jako vztah vykonávaný samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, je ve skutečnosti [...] výkonem „činnosti závislé“. 5 Budeme-li pátrat po původu označení právě popsané ekonomické činnosti, vrátíme se na počátek 90. let minulého století, kdy benešovský podnikatel Miroslav Švarc za- ložil společnost, jejíž chod v následujících letech zajišťoval převážně za pomoci osob samostatně výdělečně činných, které fakticky vykonávaly činnost závislou. Zajistil si tím nezanedbatelnou výhodu, jejíž podstata spočívala především v úsporách na pojist- ném veřejnoprávního pojištění a ve větší flexibilitě, kterou by mu v pracovněprávním vztahu neumožňovaly povinnosti ukládané zákoníkem práce. Na druhé straně těchto vztahů se osobám samostatně výdělečně činným znatelně zmenšila daňová zátěž i výše pojistného, které byly povinny odvádět. Obavy z masivnějšího rozšíření švarcsysté- mu a s tím souvisejícího poklesu příjmů veřejných rozpočtů však zanedlouho vyústily v uzákonění jeho výslovného zákazu v rámci pracovněprávních předpisů, 6 který v nich Podstata zákazu švarcsystému z pohledu pracovního práva spočívá primárně ve snaze zajistit osobě vykonávající závislou práci zvýšenou ochranu, poskytovanou zaměstnan- cům pracovněprávními předpisy. 8 Samotnou definici závislé práce spolu s podmínkou jejího výkonu výlučně v zá- kladním pracovněprávním vztahu, 9 které v současné době představují nástroj bránící vzniku zastřených pracovněprávních vztahů, nalezneme ve všeobecných ustanoveních zákoníku práce. Jedná se o pojem čistě pracovněprávní a nelze jej zaměňovat s pojmem závislé činnosti, který používá zákon o daních z příjmů k rozlišení jednoho z předmětů daně z příjmů fyzických osob, což potvrzuje v tomto směru konstantní judikatura Nejvyššího správního soudu. 10 Nadto se výkon závislé práce mimo pracovněprávní vztah řadí mezi jednání, která zákon o zaměstnanosti označuje jako nelegální práci a jejíž výkon i umožnění takového výkonu postihuje pokutami, jejichž maximální výše není zanedbatelná. 4 Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 5. 2005 sp. zn. 2 Afs 161/2004.; rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2006 sp. zn. 2 Afs 131/2005. 5 DZURILLA, Branislav. Ve stínu „švarcsystému“: zapomenutý pojem „závislá činnost“. Právní rozhledy . 2012. č. 21. ISSN 1210-6410. 6 Viz ustanovení § 1 odst. 4 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, účinného od 1. 1. 1992 do 30. 9. 1999. 7 Viz ustanovení § 2 a § 3 zákoníku práce a ustanovení § 5 písm. e) bod. 1. zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 8 Důvodová zpráva k zákonu č. 367/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 9 Viz ustanovení § 2 a § 3 zákoníku práce. 10 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 2. 2005 sp. zn. 2 Afs 62/2004; Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2004 sp. zn. 5 Afs 22/2003. v podobě zákazu nelegální práce přetrvává nadále. 7 1.2 Švarcsystém z pohledu pracovního práva

417