SBORNÍK 66 SVOČ 2016

Přestože výše zmíněné pojmy závislé práce a závislé činnosti nelze považovat za to- tožné, účelem každého z nich je identifikovat přítomnost švarcsystému, přičemž okruh postihovaných osob bude v obou případech víceméně shodný. 11 Vzhledem k dlouho- době přetrvávajícímu výskytu švarcsystému se však soudobá koncepce jeho regulace, v podobě zastrašujících sankcí za výkon a umožnění výkonu nelegální práci a dalších postihů vyplývajících z porušení právních předpisů oblasti daní, sociálního a zdravot- ního pojištění, nejeví jako dostačující. 2 Švarcsystém z pohledu právní úpravy daní Hlavní příčina využívání švarcsystému je obecně spatřována především v odlišném za- tížení důchodů zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných daněmi a pojistným na veřejnoprávní pojištění. V několika následujících odstavcích budou analyzovány aspekty jednotlivých obliga- torních a některých fakultativních konstrukčních prvků daně z příjmů fyzických osob, které mají vliv na rozdílnou výši daňové povinnosti u vybraných předmětů daně, jež jsou z pohledu cíle práce relevantní, tedy u příjmů ze závislé činnosti a příjmů ze samostat- né činnosti. 2.1 Právní úprava zdanění příjmů ze závislé činnosti 2.1.1 Subjekt daně Samotnévymezenípoplatníkaaplátce,jakožtosubjektůdanězpříjmůfyzickýchosob,se zpohledueliminacešvarcsystémunejevínijakzvláštěproblematickým.Pouzepropořádek je vhodné zmínit, žepod legislativními zkratkami „zaměstnanec“ a „zaměstnavatel“, které pro subjekty daně používá zákon o daních z příjmů, je nutno hledat širší množinu subjektů, než pouhý okruh zaměstnanců a zaměstnavatelů ve smyslu zákoníku práce. 12 Za poněkud odlišnou lze označit situaci, v níž se jedná o postavení subjektů daně při plnění povinností vůči správci daně. Zaměstnanec ve smyslu zákona o daních z pří- jmů nenese téměř žádnou administrativní zátěž spojenou s plněním daňové povinnos- ti, naopak zaměstnavatel je tím subjektem, který vypočítává zálohy, sráží je a následně odvádí správci daně a po uplynutí zdaňovacího období provádí roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění poplatníků. Pavel a Vítek 13 ve své studii odhadují, že zaměstnavateli u daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti za rok 2007 vznikly v průměru náklady ve výši 3% stanovené daně. Spolu s vyvolanými náklady souvisejícími se zdravotním a sociálním pojištěním se nepochybně jedná o jeden z faktorů zvyšující cenu práce zaměstnance v pracov- něprávním vztahu a zajisté tak působí i na rozhodování případného zaměstnavatele 11 DZURILLA 2012 op. cit. 12 Uvedené koresponduje s odlišností pojmů „závislá práce“ a „závislá činnost“, o které se věnuje kapitola 2.1.2. 13 VÍTEK, Leoš; PAVEL, Jan. Analýza nákladů soukromého sektoru vyvolaných daňovým systémem. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/TZ_2009-08_Analyza-nakladu-soukromeho-sektoru- vyvolanych-danovym-systemem-Vyzkumna-studie.pdf.

418