SBORNÍK 66 SVOČ 2016

Vzhledem k očividným odlišnostem ve stanovení základu daně u příjmů ze samo- statné činnost a činnosti závislé, je zřejmé, že výhodu v podobě nižší daňové povin- nosti nebude spatřovat ve výkonu zastřené závislé činnosti pouze zaměstnanec, nýbrž i zaměstnavatel, jehož celkové náklady na zaměstnance se tímto způsobem z části zre- dukují. 2.2.4 Sazba daně a solidární zvýšení daně Pro sazbu daně a solidární zvýšení daně, platí právní úprava totožná s úpravou zda- nění závislé činnosti, které byla podrobněji rozebrána v kapitolách týkajících se zdaně- ní závislé činnosti 2.1.4 a 2.1.5 i s ohledem na příjmy plynoucí z činnosti samostatné. 3. Právní úprava odvodů v podobě pojistného na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění Z hlediska poplatníka vykonávajícího práci ve vztahu zastřené závislé činnosti, je ne- méně významná povinnost odvádět pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na ve- řejné zdravotní pojištění. Výsledné zatížení jeho příjmů, bude ve většině případů od- lišné od zatížení příjmů plynoucích z pracovněprávního vztahu, a zpravidla bude nižší. Pokud se jedná o veřejné zdravotní pojištění, pojistné je povinen odvádět každý zákonem stanovený plátce. V případě výkonu závislé činnosti hradí pojistné za zaměst- nance zčásti sám zaměstnanec a zčásti zaměstnavatel, který je současně povinen celé pojistné, včetně části stržené zaměstnanci, odvést na účet zdravotní pojišťovny. Naproti tomu osoba samostatně výdělečně činná hradí a odvádí pojistné sama. Mimo uvedené je u zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné odlišná úprava vyměřovacího základu, který bude u zaměstnance vyšší, s výjimkou nízkopříjmových skupin, 55 pro oba však platí totožná výše procentní sazby pojistného. Na základě uvedeného často nastává situace, kdy osoba samostatně výdělečně činná odvádí pojistné nižší, než je odváděno za zaměstnance, přestože oba mají nárok na stejnou zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Systému sociálního pojištění se povinně účastní jak zaměstnanec spolu se zaměst- navatelem, tak osoba samostatně výdělečně činná, u níž jedinou výjimku představuje nemocenské pojištění, kterého se účastní pouze dobrovolně. Výkon závislé činnosti je opět spojen s povinností zaměstnavatele odvádět pojistné orgánům správy sociálního zabezpečení, a to jak pojistné jež zaměstnavatel za zaměstnance platí sám, tak pojistné srážené zaměstnanci. Osoba samostatně výdělečně činná hradí a odvádí pojistné sama, stejně jako v případě pojistného na veřejné zdravotní pojištění. I zde jsou pravidla pro stanovení vyměřovacího základu odlišná a celková sazba totožná, 56 systém důchodové- ho pojištění však není neekvivalentní, jako je tomu u veřejného zdravotního pojištění 55 Jedná se o důsledek minimálního vyměřovacího základu, který je pro osoby samostatně výdělečně činné stanoven vyšší než pro zaměstnance. 56 Lišit se budou v případě, kdy se osoba samostatně výdělečně činná nebude účastnit nemocenského pojištění.

428