SBORNÍK 66 SVOČ 2016

a výše vyměřovacího základu a doba účasti v systému sociálního pojištění následně nalezne odraz ve výši konkrétních dávek poskytovaných z tohoto systému, ať už se jedná o důchody, podporu v nezaměstnanosti či dávky nemocenského pojištění, kde se uplatní princip zásluhovosti. Svůj význam má též maximální vyměřovací základ, který ovlivňuje podobu dílčího základu u příjmů ze závislé činnosti a tím i výslednou daňovou povinnost poplatníka. Pro zaměstnavatele i osobu samostatně výdělečně činnou představuje plnění povin- ností souvisejících se sociálním a zdravotním pojištěním další administrativní náklady, které budou v pracovněprávních vztazích, vedle administrativních nákladů na plnění daňové povinnosti, přispívat k vyšší ceně práce zaměstnance, při výkonu samostat- né činnosti naopak zatíží samotného poplatníka. Vhodné je též uvažovat o pojistném placeném za zaměstnance zaměstnavatelem, jako o jeho dalším nákladu, který mu při zajišťování prací za pomoci osob samostatně výdělečně činných nevzniká. 4. Východiska pro úvahy de lege ferenda 4.1 Grafické znázornění analyzovaných skutečností Poté co se předchozí kapitoly zabývaly jednotlivými konstrukčními prvky daně z příjmů fyzických osob za účelem nalezení jejich aspektů, na jejichž základě se po- platník rozhoduje pro uzavření vztahu zastřené závislé činnosti, nebude bez významu na závěr demonstrovat výši nákladů zaměstnavatele ve vztahu k závislé a samostatné činnosti a dále daňové zatížení poplatníků v číslech. V tabulce 4.1.1 (viz příloha 1) je zvažován budoucí zaměstnavatel („odběratel“), který poptává pracovní sílu. V případě zaměstnání zaměstnance je ochoten vynaložit prostředky ve výši 335 000Kč ročně. Využije-li služeb osoby samostatně výdělečně činné, může její odměnu a tím i svoje náklady ve srovnání s odměnou zaměstnance znatelně snížit, protože pojistné si v tomto případě bude platit sama osoba samostatně výdělečně činná. V tabulce jsou uvedeny dva případy osob samostatně výdělečně čin- ných, z nichž jedna uplatňuje paušální výdaje dle ustanovení § 7 odst. 7 ZDP ve výši 60% a druhá ve výši 40%. Jak zaměstnanec, tak osoby samostatně výdělečně činné uplatňují slevu na poplatníka v souladu s ustanovením § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP. Účelem tabulky 4.1.2 (viz příloha 2) je ukázat míru zatížení příjmů poplatníka cel- kovými odvody, tedy pojistným na veřejnoprávní pojištění a daní z příjmů fyzických osob. U osoby s příjmy plynoucími ze závislé činnosti, je zvažováno pouze pojistné, které je povinen platit zaměstnanec. U osoby samostatně výdělečně činné je opět zva- žováno stanovení základu daně za využití 60% paušálních výdajů podle ustanovení § 7 odst. 7 písm. b) ZDP. Současně je opět uplatněna sleva na poplatníka podle ustanovení § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP. Přes degresi, kterou je možné v tabulce 4.1.2 (viz příloha 2) sledovat u míry zatížení příjmů plynoucích ze samostatné činnosti, je zřejmé, že celkové zatížení povinnými

429