SBORNÍK 66 SVOČ 2016

trativy je zřejmá, v případech švarcsystému však navíc představují prvek dalšího da- ňového zvýhodnění. Určitá míra zjednodušení bude vždy doprovázena jistou mírou nepřesnosti, je však zapotřebí zhodnotit současnou diferenciaci výdajových paušálů a rozdělit poplatníky do skupin s odpovídající procentní výší paušálního výdaje, a to vedle samotného snížení jednotlivých sazeb paušálních výdajů či zavedení nižšího stro- pu pro jejich uplatnění 58 . Na druhé straně by osoby s příjmy ze samostatné činnosti měly mít možnost jako daňově uznatelný výdaj uplatnit zaplacené pojistné na sociální zabezpečení, případně některé další výdaje v prokazatelné výši. 4.2.4 Sazba daně a solidární zvýšení daně Sazba daně ani solidární zvýšení daně nejsou z pohledu švarcsystému problematické, úprava sazby daně by však byla nezbytná v návaznosti na úpravu dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti z důvodu zachování daňového výnosu. V případě jejího pouhého zvýšení by pak došlo k částečnému zmenšení rozdílu ve zdanění příjmů ply- noucích ze závislé a samostatné činnosti. 4.2.5 Pojistné na veřejné zdravotní pojištění Vzhledem ke značné rozdílnosti výše pojistného na veřejné zdravotní pojištění, která vyplývá z odlišně stanoveného vyměřovacího základu, je na místě uvažovat o sblížení právní úpravy vyměřovacích základů pro příjmy ze závislé činnosti a z činnosti samo- statné, jelikož systém veřejného zdravotního pojištění je neekvivalentní a služby z něj poplatníkům hrazené jsou totožné. V případě pojistného na sociální zabezpečení se jedná především na straně zaměst- navatele o faktor zvyšující jeho náklady na práci vykonávanou osobou ve vztahu závis- lé činnosti. Současné nastavení průběžného financování systému sociálního pojištění však neumožňuje snížení pojistných odvodů bez úpravy výše dávek z tohoto systému poskytovaných či posílení odpovědnosti jednotlivce a jeho motivaci ke spoření na stáří. Nižší vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení u osob samostatně výděleč- ně činných s sebou samozřejmě nese nárok na dávky sociálního pojištění, které jsou nižší, než ty, na které vznikne nárok zaměstnanci a ve svém důsledku může tato situace vést k vyšším výdajům státu na straně sociální podpory a pomoci např. v podobě příspěvku na bydlení. Závěr Cílem práce bylo analyzovat a zhodnotit právní úpravu daně z příjmů fyzických osob se zaměřením na aspekty konstrukční prvků daní, které představují příčinu ten- dence poplatníků uzavírat vztahy zastřené závislé činnosti, za současného předestření úvah týkajících se možných změn právní úpravy daně z příjmů fyzických osob de lege ferenda.

58 Jako logická hranice se jeví 1 000 000Kč, která odpovídá výši obratu, při které se osoba stává plátcem daně z přidané hodnoty a vede pro tyto účely daňovou evidenci. VANČUROVÁ 2013 op. cit., s. 190.

432