SBORNÍK 66 SVOČ 2016

Na základě provedené analýzy jednotlivých konstrukčních prvků, obsažené v kapi- tole 2., lze konstatovat, že současná právní úprava daně z příjmů fyzických osob, není z hlediska eliminace švarcsystému, tedy vztahů zastřené závislé činnosti, optimální. Mezi daňovým zatížením poplatníků s příjmy ze závislé činnosti a s příjmy z činnosti samostatné existuje značný rozdíl, který je bezpochyby jednou z hlavních příčin vy- užívání nelegální daňové optimalizace v podobě švracsystému, přičemž obdobná si- tuace panuje v oblasti pojistného na sociální a veřejné zdravotní pojištění. Podstatu uvedené situace je možno nalézt v nastavení konstrukce dílčích základů daně z příjmů fyzických osob. Koncept „superhrubé mzdy“ u příjmů plynoucích ze závislé činnosti představuje základ daně z právního hlediska nelogicky rozšiřovaný o pojistné placené zaměstnavatelem, zatímco základ daně u příjmů plynoucích ze samostatné činnos- ti je výrazně snižován uplatňováním velkoryse nastavených paušálních výdajů, které v případě vztahů zastřené závislé činnosti představují daňové zvýhodnění na straně po- platníka a úsporu nákladů na straně zaměstnavatele (či formálně „odběratele“). První kroky vedoucí k úspěšnému omezení jsou proto zrušení konceptu „superhrubé mzdy“ a návrat k úpravě dílčího základu daně účinné do konce roku 2007 a zároveň snížení paušálních výdajů společně s umožněním snížit základ daně z příjmů ze samostatné činnosti o částku zaplaceného pojistného na veřejnoprávní pojištění. Vedle uvedeného je žádoucí sjednocení judikatury týkající se švarcsystému a přehod- nocení dosavadních rozhodnutí, v nichž je výkon činnosti, která naplňující znaky zá- vislé činnosti alespoň v podstatných rysech, kvalifikován jako výkon činnosti samostat- né, a to zejména z hlediska právní jistoty pro účely daňového řízení, v němž rozhodují finanční úřady o přítomnosti zastřené závislé činnosti a případném doměření daně. Neméně významná je též problematika administrativních nákladů na straně plátců daně ze závislé činnosti a zejména pak na straně poplatníků s příjmy ze samostatné čin- nosti, u nichž jsou až neúměrně vysoké. Přestože se z pohledu uvedeného poplatníka nejedná o jednu z příčin uzavírání vztahů zastřené závislé činnosti, je nezbytné při- jmout opatření směřující k omezení těchto výdajů, přičemž optimálním se jeví projekt jednoho inkasního místa pro příjmy veřejných rozpočtů. Vhodné je na závěr zmínit, že práce je zpracována v první polovině roku 2016, kdy je aktuální diskuze týkající se novelizace zákoníku práce „ směrem k větší flexibilitě základních pracovněprávních vztahů za současného posílení ochrany postavení zaměstnan- ce v těchto právních vztazích“, 59 která do značné míry s problematikou švarcsystému souvisí, třebaže se jedná o oblast pracovního práva. Jak bylo výše uvedeno, přestože se daňověprávní a pracovněprávní úprava v mnohém liší, okruh postihovaných osob za účelem omezení výskytu švarcsystému se bude v mnoha případech z velké části prolínat a je tak na místě uvažovat o dané problematice komplexně napříč uvedenými odvětvími práva.

59 Srov. blíže Mpsv.cz. [online]. 2016 [cit. 12. 3. 2016]. Nový zákoník práce: Co navrhujeme a chceme prosadit?. Dostupné z WWW:

433