SBORNÍK 66 SVOČ 2016

a nuceného omezení vlastnického práva, služeb elektronických komunikací, průmys- lových práv, regresivních náhrad v oblasti nemocenského pojištění. 55 Zájmovou teorii 56 upřednostnil zvláštní senát například při posuzování rozhodnutí o schválení pozemkových úprav dle zák. č. 139/2002 Sb., v němž upozornil, že zákon samotný uvádí, že se pozemkové úpravy provádějí ve veřejném zájmu. 57 Judikatura též zdůrazňuje, že v tomto případě správní orgán autoritativním způsobem zasahuje do vlastnických práv, ale nejedná se o spor a předmětem je „ rozhodnutí o přechodu vlastnických pr áv , tedy rozhodnutí o založení, byť i zčásti nových, od dosavadního stavu odlišných pr áv . Právě tento právní titul, nikoliv vlastnické právo samotné a jeho povaha, je určující pro stanovení“, 58 že se jedná o oblast práva veřejného. Při rozhodování o vyvlastnění a nuceném omezení vlastnického práva vyšel z teo- rie mocenské, ale i organické, když vyslovil, že „stát v takovém vztahu vystupuje právě z důvodu svého charakteru veřejného svazu, tedy jako nositel pravomoci“. 59 59 Ve stejném rozhodnutí podepřel svou argumentaci i metodou právní regulace, neboť ji sám po- važuje za nejspolehlivější. „Subjekty právního vztahu v tomto případě nejsou expropriát (vyvlastňovaný) a expropriant , ale toliko expropriát na straně jedné a stát reprezentovaný stavebním úřadem 60 na straně druhé“. 61 Teorie mocenská se též objevuje v rozhodnutích týkajících se účastnických sporů v oblasti elektronických komunikací, jejichž předmětem je nejčastěji „spor o povinnosti k finančnímu plnění mezi provozovatelem veřejné telekomunikační sítě a účastníkem vy- plývající ze smlouvy mezi těmito dvěma subjekty . Jelikož právní vztah mezi nimi vznikl na základě smlouvy o poskytování telekomunikačních služeb, mezi subjekty proto nelze shledat vztah podřízenosti a nadřazenosti. (…) Nelze zpochybnit, že platba nezaplacených částek za poskytnuté telekomunikační služby je soukromoprávním nárokem“ . 62 Ke zkombinování metody právní regulace a teorie zájmové přistoupil v rámci rozho- dování sporů plynoucích z průmyslových práv. Jako příklad lze uvést rozhodnutí o vý- mazu ochranné známky dle § 31 z. č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, z rejs- tříku ochranných známek, kde senát dovodil jeho veřejnoprávní charakter. Přestože je vznik a existence ochranné známky v soukromém zájmu jejího majitele (jelikož se následně může stát předmětem obchodu), její udělení má stále charakter veřejnopráv- ního privilegia, které chrání veřejný zájem na tom, aby nedocházelo k napodobování 55 ZAVŘELOVÁ, Jitka. Dualizmus práva v rozhodování zvláštního senátu. Správní právo . 2011, 44 (1-2), s. 16. 56 Usnesení zvláštního senátu ze dne 20. prosince, sp. zn. Konf 108/2004. 57 § 1 zák. č. 139/2002 Sb. 58 Blíže usnesení zvláštního senátu ze dne 28. prosince 2004, sp. zn. Konf 120/2003, též ze dne 4. února 2005, sp. zn. Konf 108/2004, a ze dne 18. ledna 2005, sp. zn. Konf 15/2004. 59 Usnesení zvláštního senátu ze dne 5. května, sp. zn. Konf 81/2004. 60 Dle původní úpravy (v zák. č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu) o vyvlastnění rozhodoval stavební úřad. 61 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. prosince 2004, sp. zn. 4 As 47/2003. 62 Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. září 2003, sp. zn. 6 A 60/2000.

452