SBORNÍK 66 SVOČ 2016

pojištění je však založena právě na tom, že jeden z účastníků, který je v daném vztahu oprávněným, své právo uplatňuje tak, že z úřední moci ukládá povinnost zaplatit regresní náhradu druhému“. 70 5. Závěr Cílem této práce bylo osvětlit význam kompetenčních sporů dle zák č. 131/2002. Lze shrnout, že kompetenční spor je pojmem, který slouží pro označení konfliktu o to, který orgán moci veřejné je kompetentní rozhodnout v určité věci. 71 V aktuální úpravě lze identifikovat 4 druhy kompetenčních sporů, přičemž zvláštnímu senátu je svěřeno rozhodovat jen takové spory, pokud je alespoň jednou z jeho stran soud. Zvláštní senát představuje speciální orgán soudního typu, který byl zřízen zákonem č. 131/2002 Sb. a který rozhoduje dva typy kompetenčních sporů jak pozitivní, tak negativní povahy. První typ představují spory mezi správními orgány a soudy. Druhý typ řeší kolizi sou- dů civilních a správních, ke které dochází v důsledku zavedení dvoukolejného systé- mu přezkumu správních rozhodnutí v rámci reformy správního soudnictví. Zatímco kontrola rozhodnutí správních orgánů ve věcech soukromoprávních je zajištěna pátou částí OSŘ, přezkum správních rozhodnutí o veřejných subjektivních právech náleží soudnictví správnímu. Oním dělícím kritériem, které nastavuje hranici mezi pravo- mocí civilních a správních soudů je soukromoprávní nebo veřejnoprávní povaha věci, a tak zvláštní senát ve své rozhodovací činnosti čelí problematice právního dualismu. Zvláštní senát do jisté míry souhlasí s kritiky této koncepce v tom směru, že pojmy soukromoprávní a veřejnoprávní jsou zajisté pojmy nauky, ale neztotožňuje se s jejich tvrzením, že pro ně není v textech zákona místa, neboť je přesvědčen, že s těmito pojmy „pracovalo dřívější právo, používá je i právo platné a také dřívější i současné soudy je ve své rozhodovací činnosti znají a vykládají“. 72 Při posuzování veřejnoprávní nebo soukromo- právní povahy věci vychází zvláštní senát především z tradičních teorií, mezi které patří teorie mocenská, zájmová, organická a metoda právní regulace. Výjimečně spoléhá pouze na jedinou, neboť ve své judikatuře upřednostňuje spíše kombinaci uvedených teorií dle konkrétního případu. Za nejspolehlivější pak zvláštní senát považuje metodu právní regulace. V jeho rozhodovací činnosti se však uplatňuje i 4 stupňový test, jehož cílem je aplikovat všechny uvedené teorie, aby zjistil povahu zkoumaného práva. Uvedené úvahy lze uzavřít tím, že zvolená koncepce dvojkolejnosti soudního pře- zkumu není zcela bezproblémová kvůli výchozímu kritériu, avšak zákonodárce prá- vě pro tyto sporné případy kolize civilních a správních soudů vytvořil zvláštní senát, jehož judikatura slouží jako cenný návod pro praxi. Též je nutné zmínit, že se počet napadených věcí výrazně snižuje (viz tabulku č. 1) a lze předpokládat, že tento trend bude pokračovat, neboť senát zpravidla rozhoduje o určitých tématických celcích, kte- 70 Tamtéž. 71 FRUMAROVÁ, Kateřina. Kompetenční spory rozhodovaní Nejvyšším správním soudem. Správní prá- vo . 2013, 46 (6), s. 316. 72 Usnesení zvláštního senátu ze dne 6. ledna 2004, sp. zn. Konf 93/2003.

454