SBORNÍK 66 SVOČ 2016

ně. 133 Tato suma byla placena výhradně z britského rozpočtu, a kolonie jako takové se na něm žádným způsobem nepodílely. 134 A soud takovou ochranu poskytuje nezávisle na tom, zda (a koho) daný občan volil, a tudíž zda má či nemá reprezentaci mezi záko- nodárci, kteří vytváří normy, podle kterých soud pracuje. Stejně tak státní složky s nej- větší pravděpodobností zasáhnou v momentě, kdy bude občan ohrožen, a to ať událostí (například požár jeho domu či povodeň), nebo cizím jednáním (například terorismus). V dobovém kontextu můžeme paralelu „vnější“ ochrany spatřovat například v pří- tomnosti britského vojska na hranicích kolonií s indiánskými teritorii, kteří měli kolo- nisty bránit jednak před indiány, jednak před sousedními Francouzi. Rozpočet vyčle- něný pro těchto 10 000 vojáků činil 400 000 liber. „Vnitřní“ soudní ochrany se pak bylo možné dožadovat u lokálního „amerického“ soudu, který však soudil podle britského práva. Osoba, která se soudila před takovým- to soudem, pak tím fakticky nepřímo ze svých daní podporovala parlament, protože legislativu soudu (kromě precedentů a principů common law) dodával právě on. Čím nás může tato historická reflexe zajímat z hlediska současného dění? Jistou po- dobnost spatřit lze. Nedostatečně centralizovaná mocnost, která, ač koná zcela v sou- ladu s pravidly, které si nastavila, je rozložena kvůli zvůli veřejného mínění, které není schopno uvážit právně nerelevantní argument jako špatný. Je totiž až příliš mrazivé, že do pozice takové mocnosti bude možná v budoucnu ne nepravděpodobné dosadit Evropskou unii a do pozice oněch třinácti kolonií některý ze členských států. Právní bitva v roce 1765 skončila v neprospěch kolkového zákona. Jak se tato prá- ce snaží dokázat – neprávem. Hlavní příčinou, která vedla k takovému stavu, se jeví moment vskutku nežádoucí v jakémkoliv právním státě. K odvolání platnosti zákona totiž fakticky došlo díky příliš extenzivní interpretaci právní zásady, která byla vyložena nejen zcela účelově právně, 135 ale hlavně politicky. Jakmile dojde k takovému stavu, mohou nastat děsivé následky – čehož je dění v amerických koloniích na konci osm- náctého století zářným příkladem. Prostřednictvím „ohnutí“ ducha právní zásady totiž lze sáhnout na zákon jako takový, a to ne nutně skrz práva znalé odborníky, 136 ale i skr- ze laiky – reprezentanty. Pokud by taková situace nastala dnes, mohla by se týkat na- příklad práva na svobodu slova – v přehnaně extenzivním výkladu pak vede ke svobodě extremismu a ohrožení stability společnosti – či práva na ochranu prostřednictvím státního monopolu na použití vynucení prostřednictvím síly – to pak vede naopak k absolutní stabilizaci společnosti v totalitním státě. Proporcionalita a důraz na práv- ního ducha jakéhokoliv principu je proto jednou z nejvyšších morálních povinností osob, které v právním státě mají pravomoc zákony tvořit a odvolávat, jelikož jejich činy, ač se týkají mnohdy věcí zdánlivě malých, mohou vést k událostem signifikant- ním i v globálním měřítku. A jednou takovou událostí byla jistě i americká revoluce.

133 RAKOVÁ, S., s. 67 134 RAKOVÁ, S., s. 67 135 To se konec konců jeví zcela v pořádku 136 Orgány ochrany ústavnosti

521