SBORNÍK 66 SVOČ 2016

K upřesnění organizace odsunu amerických občanů japonského původu ze západní- ho pobřeží USA bylo prezidentem F. D. Rooseveltem vydáno další nařízení, konkrétně číslo 9102, které se mělo vypořádat s následky situace, kdy odsunuté osoby musely být nějakým způsobem materiálně zajištěny, kontrolovány a celý proces bylo potřeba

zefektivnit a urychlit. 2.3 Nařízení 9102

Krátce po účinnosti nařízení č. 9066 20 a vyhlášení prvních vojenských zón, ze kte- rých byly osoby japonského původu vypovězeny, bylo jasné, že pouze toto Nařízení samotné, v kombinaci s armádním dohledem, bude pro budoucí život občanů japon- ského původu nedostatečné. Nařízení 9066 totiž upravovalo další život odsunutých osob jen velmi obecně, stanovením určitých práv na jídlo, přístřešek a určité další materiální zajištění. „ Technicky vzato, šlo o pouhé udělení možnosti vyhlásit vojenskou zónu a vypovědět z ní nežádoucí osoby, při poskytnutí přepravy a některé základní pomoci .“ 21 Například pro zřízení záchytných zařízení pro nuceně evakuované občany japonské- ho původu zcela chyběla jakákoli konkrétní úprava i jakýkoli úřad. „ Lze se tedy domnívat, že nařízení č. 9066 zprvu alespoň částečně předpokládalo dobro- volnou migraci z vojenských zón.“ 22 Tento předpoklad „dobrovolného odchodu“ ovšem ihned narazil na některé praktické problémy. „ V první řadě američtí občané japonského původu se odchodu bránili do posledního možného okamžiku, to znamená, dokud nebyli přímo donuceni. Dále většina z nich ne- měla prostředky k přesídlení do v jiných oblastí USA, obzvlášť když na bankovní výběr Issei byl stanoven limit 100 $ na měsíc.“ 23 Federální ani lokální vlády navíc nehodlaly nijak na tyto výdaje přispět, z čehož lze opět usuzovat na záměr občany japonského původu internovat. Tuto možnost „dobro- volného odchodu“ nakonec využilo pouhých 5000–10 000 amerických občanů japon- ského původu, přičemž celkový počet přesídlených, ať již nuceně nebo dobrovolně se nakonec dostal přes 110 000 osob. 24 Jakmile ve vyhlášené vojenské zóně skončila fáze dobrovolného odchodu, následoval vynucený postupný odsun, a při něm se naplno začaly projevovat nedostatky nařízení č. 9066. Nedostatky týkající se podrobnější úpravy všech fází odsunu, materiálního zajištění záchytných a internačních center, koordinace s federálními i místními úřady. Chyběl

20 ROOSEVELT, F. D. Executive Order 9066 , op. cit. 21 ROBINSON, G. op. cit. , str. 127-129

22 ROBINSON, G. op. cit., str. 127 23 ROBINSON, G. op. cit., str. 128 24 ROBINSON, G. op. cit., str. 129

530